Článek
Šestadvacetiletý gólman chytající za norský ligový tým Strömsgodset IF se rozohnil už v Brazílii.
Trenér o sestavě nerozhodoval
„Měl jsem k tomu důvod. Trenér mě postavil k prvnímu zápasu proti Spojeným státům, který jsme 1:2 prohráli. V sestavě na druhé střetnutí proti Německu jsem ještě čtyři hodiny před výkopem figuroval také," popisoval po návratu do Norska pro internetový server Verdens Gang Kwarasey důvody, proč explodoval.
„Pak ale najednou oznámil, že chytat nebudu. Když jsem se ho zeptal proč, jen sklopil oči a pronesl: ´Omlouvám se.´ Pochopil jsem, že nešlo o jeho rozhodnutí."
To ale nebylo to jediné, co hráče Ghany vytáčelo a vedlo k incidentům, jejichž vrcholem byl exces Muntariho a Boatenga. První z nich vrazil facku jednomu z členů vedení ghanské asociace, druhý slovně urazil trenéra Kwesi Appiaha.
Provinilců se zastává
„Nemyslím, že by udělali něco špatného. Stáli za mužstvem a mluvili pravdu. Jenže lidé z vedení ji nechtěli slyšet," zastal se Kwarasey, který chytával i za norskou reprezentační jedenadvacítku, obou provinilců vyloučených hned v Brazílii z reprezentace a v posledním zápase proti Portugalsku tudíž v sestavě absentujících.
„Myslím, že jejich distancování nebylo fér," tvrdí. „Nikdo si nedovede představit, co se v naší výpravě dělo. Potíže s přelety mezi jednotlivými městy, s ubytování, a hotely, problémy prakticky se vším," připomínal, že zatímco hráči létali turistickou třídou, vedení asociace sedělo o kategorii výše. I s rodinnými příslušníky. Fotbalisté obývali hotely, které nefigurovaly na seznamu těch oficiálních schválených FIFA a kde byla špína, vlhko a všelijaká hmyzí havěť, funkcionáři si užívali luxusu.
„Zatímco mistrovství světa bylo velkým zážitkem, tohle byla otřesná zkušenost," přiznával Kwarasey.
