Rubriky:

Ostatní

Horváthova nej? Euforie v Barceloně, rezignace v Turecku či paráda v Olomouci

3. června 2015 06:29 - Plzeň
(Aktualizováno: 3. června 2015 17:40)

Dvaadvacet sezón prožil záložník fotbalové Plzně Pavel Horváth na nejvyšší scéně. Nastoupil k více než šesti stovkám soutěžních zápasů v nejrozličnějších koutech planety. Čelil elitním protihráčům, hrál na nejslavnějších stadiónech.

 

Vlastimil Vacek, Právo

V úterý večer se rodák z Břevnova loučil s kariérou při exhibičním utkání Horviho poslední desítka. Jeho poslední představení sledovala vyprodaná plzeňská Doosan aréna, které předvedl čtyřicetiletý borec jen úryvky svého umění. Jaká jsou však fotbalová nej loučícího se záložníka při ohlédnutí za celou kariérou?

Největší zápas

„Je strašně složité vybrat jediný. Řekl bych až nemožné. Když pominu ty velké zápasy v Lize mistrů, tak asi vyberu souboj s estonským Kalju, jemuž jsem dal v předkole Ligy mistrů hattrick. První a jediný v kariéře. Tehdy jsem si od rozhodčích vzal na památku balón."

Nejlepší zážitek

„Camp Nou. Když jsme šli na zápas, měl jsem možnost prohlédnout si tunel, který vede na trávník stadiónu Barcelony. Tehdy jsem si hodně zavzpomínal, co všechno jsem absolvoval, abych se na takové místo dostal. Pomyslel jsem si, že mám štěstí dostat se tam, kam se normální člověk nedostane. A samozřejmě, zahrát si proti chlapcům, kteří jsou světová třída."

Nejlepší soupeř

„Barcelona. Z historického pohledu je to jednoznačně zápas na trávníku katalánského klubu. Jestli není Barcelona úplně nejlepší, tak zcela jistě patří mezi dva nejlepší kluby uplynulé dekády. Tudíž výběr je jednoznačný."

Nejlepší protihráč

„Xavi z Barcelony. Mám jeho dres. Je to podobný hráč, ale bohužel to nemůže být můj vzor, neboť je mladší. Jedině snad, že bych já byl vzorem Xavimu... Vůbec se s ním nemůžu srovnávat, ale i od něj jsem na trávníku cítil určitý respekt. Ať už kvůli mému věku či vůči tomu, co jsme s Plzní dosáhli. I proto má můj respekt, nejen kvůli fotbalovým dovednostem. Myslím, že to bude fajn kluk i mimo trávník."

Největší zklamání

„Určitě Turecko. Očekával jsem od angažmá v Galatasarayi mnohem víc, ale byla v tom i moje chyba. Vzdal jsem boj. Vzhledem k okolnostem, kdy jsem byl v Turecku sám a doma měl těhotnou manželkou, jsem po pár týdnech rezignoval. Neměl jsem chuť prát se o místo. A samozřejmě byl velmi bolestivý odchod ze Sparty. V klubu jsem vyrůstal a co jsem zažil při odchodu, bylo hodně nepříjemné."

Nejdůležitější gól?

„Na jaře 2011 z přímého kopu doma proti Spartě. Vyhráli jsme 1:0, čímž jsme udělali důležitý krok k prvnímu plzeňskému titulu. Na podzim 2012 jsme pak doma porazili Spartu znovu o gól mojí trefou a na konci sezóny slavili podruhé ligové vítězství."

Nejkrásnější gól

„Ještě za Spartu, když jsem z půlky hřiště skóroval lobem."

Nejlepší trenér

„Zažil jsem jich spoustu a od každého jsem si něco vzal. Kromě jednoho, co mě trénoval chvíli v Japonsku, ale ten se to snad nedozví."

ram, neu, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní