Hlavní obsah

Na vrchol i s nádorem v hlavě? Sparťanský talent se přes nepřízeň osudu vrací do hry

Aktualizováno

Zatímco jméno dorostence Adama Hložka už proniká do povědomí fotbalových fanoušků díky zájmu slavných evropských velkoklubů, jeho starší bratr Daniel tak trochu upadl v zapomnění. Přitom i on byl považován za jeden z největších fotbalových talentů svého ročníku (98) v Česku. V době, kdy se začal prosazovat v nejvyšší dorostenecké soutěži, však přišla krutá diagnóza lékařů a náhlý konec kariéry. Dvacetiletý útočník se však nevzdává a chce zpátky na vrchol, přestože má v hlavě nádor a potýká se s nepředvídatelnými záchvaty.

Foto: Sport.cz

Daniel Hložek v dresu Dukovan.

Článek
Fotogalerie

„Poprvé? To už si nevybavuju, ale pamatuju si, že jsme měli trénink s panem Holoubkem, a to bylo tak silný, že se mi zamotala hlava, a ani nevím jak, probudil jsem se na střídačce a na hřiště přijely dvě sanitky," vypráví mladý fotbalista v rozhovoru pro stránky CEE Cupu, pražského mládežnického turnaje.

Někdejší hráč Zbrojovky Brno, kterého později i s mladším bratrem získala pražská Sparta, zpočátku nevěděl, co se s ním děje. Lidé v jeho okolí spekulovali, že trpí epilepsií. Tu však lékaři později popřeli.

„Magnetická rezonance nakonec prokázala, že mám v hlavě malý nádor někde v řečovém centru, takže když na mě někdy přijde záchvat, motá se mi hlava a nedokážu ze sebe dostat slovo, jako bych byl ochrnutý. Ale po třech nebo pěti minutách je to zase v pořádku," popisuje levonohý forvard.

Na hřišti i s rizikem záchvatu

Ve Spartě tak skončil v době, kdy měla jeho kariéra doopravdy teprve začít. Vždyť v reprezentační šestnáctce platil za obávaného kanonýra. Celá řada jeho reprezentačních spoluhráčů již pronikla do profesionálního fotbalu, jmenujme například Alexe Krále, Martina Graiciara, Matěje Chaluše, Denise Granečného, Antonína Vaníčka, Ondřeje Lingra, Filipa Havelku a další.

Zato kariéra Daniela Hložka uvízla na mrtvém bodě. Nyní však usiluje o další šanci. „Beru tlumicí léky a po dvou a půl letech jsem si řekl, že když je to lepší, tak to zkusím ještě jednou.

Jarní část strávil v Dukovanech na Vysočině, od léta se přesouvá do rodných Ivančic hrajících v krajském přeboru, odtud se chce odrazit co nejvýš. Do budoucna také zvažuje podstoupení operace, která by jej mohla navždycky zbavit problémů se záchvaty, jimž musí stále čelit. „Občas se to stane, ale nosím u sebe takovou malinkou lahvičku s tekutinou, a když se mi to stane, tak to jen vypiju a za jednu nebo dvě minuty je to v pohodě," svěřuje se.

„Mám to položené na střídačce, nebo u trenéra, občas i na hřišti. A když hrajeme zápas, tak si to vypiju těsně před výkopem, a to se mi ještě nikdy nestalo, že bych potom dostal záchvat. Ale pít to před každým tréninkem, na to je to moc cenné," prozrazuje Daniel Hložek, který má před sebou jasný cíl. „Moc chci zase hrát na takové úrovni, jako tomu bylo ve Spartě," přiznává v rozhovoru pro CEECup.org.

Reklama

Související témata: