Hlavní obsah

S hráči se musí mluvit, aby každý znal svou roli, míní novopečený jablonecký kouč Skuhravý

Jablonec nad Nisou

Raketovým způsobem odstartoval svou trenérskou kariéru ve vrcholovém fotbale 38letý Roman Skuhravý. Někdejší nesmlouvavý levý obránce Jablonce, Ostravy a Plzně přivedl jablonecký tým do finále Poháru České pošty, aniž by měl na svém kontě odkoučovaný jediný prvoligový zápas. Premiéra v tomto směru ho čeká až v neděli proti Jihlavě!

Foto: Radek Petrášek, ČTK

Trenér fotbalistů Jablonce Roman Skuhravý.

Článek

Čemu přičítáte skvělý debut na jablonecké trenérské lavičce?

Ještě v neděli v sedm hodin večer jsem si nemyslel, že budu trénovat prvoligový tým. A najednou jsem s ním i ve finále domácího poháru. To je ale také zásluha mého předchůdce Václava Kotala, pod jehož vedením uhrál Jablonec v prvním semifinále v Liberci solidní výsledek pro odvetu. Věděli jsme, že po prohře 3:4 venku nám stačí doma i těsné vítězství. Povedlo se a i tenhle fakt beru jako shodu okolností a jsem samozřejmě rád, kam jsme se dostali.

Na co jste kladl v přípravě s týmem největší důraz?

Měl jsem s hráči individuální i skupinové pohovory. Zastávám názor, že s kluky se musí mluvit a i osmnáctý člen kádru potřebuje vědět, jaká role mu náleží. Jsem proto šťastný, že dosud stabilní hráči Piták s Kopicem dokázali v poháru přijmout post náhradníků a potom zápas rozhodnout. Fungujeme jako mužstvo.

Je pro vás překvapením, že ve finále narazíte na Mladou Boleslav?

Paradoxní je, že nás s tímto soupeřem čeká dvojzápas, protože po pohárovém finále 17. května hrajeme hned ve středu 22. května v Boleslavi o ligové body. A Středočeši museli v pohárovém semifinále předvést na Spartě parádní výkon, takže mají náš respekt. Ale i my jsme přešli přes momentálně velmi silný Liberec, takže oba soupeři jsou takhle daleko v poháru zaslouženě. Pro mě jako začínajícího trenéra bude finále velkým zážitkem.

Jste pamětníkem jabloneckého triumfu v Českém poháru v roce 1998. Jak to vnímáte?

Vážím si toho, že jsem byl při tehdejším pohárovém úspěchu hráčem základní sestavy. Však mi také klubový masér při mém nynějším nástupu k áčku říkal: To jsi asi nečekal, že se tady sejdeme u jednoho mužstva po tak dlouhé době a ty budeš trenérem a já pořád masérem. Vzpomínám si, že už tenkrát hrál za Jablonec i současný klíčový záložník Tomáš Čížek, ale bylo to mladé ucho (úsměv).

Jaký herní styl v trenérské práci vyznáváte?

Především nechci bránit v hlubokých blocích. Pokud hodláme přilákat jablonecké diváky, musíme hrát útočný fotbal. Aby to bylo svým způsobem sportovní divadlo. Smlouvu mám do konce června a chci si to angažmá užít a tvrdě odpracovat. A přesvědčit kluky o svojí cestě. Prošel jsem náročnou trenérskou školou a teoretické zkušenosti chci zúročit. Láká mě velký fotbal.

Reklama

Související témata: