Článek
Co pro vás znamená členství v Klubu ligových brankářů?
Především to pro mě znamená poctu být v této vybrané společnosti. Těší mě také to, že jsem se stal jejím členem takhle mladý. Jsou brankáři, kteří odchytají na nejvyšší úrovni spoustu let, a přesto se sem nikdy nedostanou.
Dokážete si vybavit svou úplně první prvoligovou nulu?
Pamatuju si na ni, vychytal jsem ji za Blšany v zápase s Olomoucí. Skončilo to tehdy 0:0.
To se psal 5. srpen 2000. O sezónu později jste se již v dresu Sparty nadechoval k velké sérii bez inkasované branky...
Nuly ve Spartě byly pro mě hodně důležité. Vždyť se mi díky nim otevřela cesta do reprezentace a pak také na zahraniční angažmá.
Jaká nula byla nejdůležitější v dresu Chelsea?
Určitě bych vyzdvihl tu z Blackburnu z února 2005, kde jsem chytil penaltu a navíc jsem v tomto zápase překonal rekord Premier League v neprůstřelnosti. Nula, na kterou také nikdy nezapomenu, je ta z utkání v Boltonu koncem dubna 2005. Vyhráli jsme 2:0 a stali se po 50 letech mistry Anglie. Důležité pro mě byly i všechny nuly, kterých jsem dosáhl po svém návratu na hřiště po zranění hlavy.
Měly všechny ty nuly něco společného?
Každá měla v daném zápase svůj význam a z každé jsem měl pochopitelně radost. Lišily se sice výsledkem, někdy to bylo 0:0, jindy 4:0, ale společné měly to, že jsem je nesbíral kvůli překonání rekordu, ale kvůli tomu, aby pomohly mužstvu.
