Článek
"V ohrožení není jen budoucnost národního týmu, ale i právo anglických hráčů na rozvoj vlastního talentu. To jim současný systém začíná upírat," píší autoři studie nazvané Zánik. Podle studie se kluby dostaly kvůli velkým příjmům za televizní práva pod obrovský tlak na úspěch, který je nutí mít výsledky okamžitě. Proto raději skupují hotové hráče z ciziny, než aby daly prostor mladíkům.
Když Premier League v roce 1992 začínala, většinu hráčů tvořili Angličané. V prvním ročníku soutěže se jich objevilo hned 363 a spolu s necelou stovkou dalších občanů Spojeného království měli v klubech drtivou převahu. Cizinců napočítali statistici pouze 49. Od té doby se ale mnohé změnilo a v menšině už jsou nejen Angličané, ale i Britové celkově. V minulém ročníku si zahrálo hned 252 cizinců.
Cizinci vysedávají i na tribunách
"Cizinci už dávno nejsou jen oporami. Teď už vysedávají i na lavičkách nebo na tribunách, což jsou přesně ta místa, kde by měli být mladí domácí hráči a sbírat zkušenosti," píše se ve studii. O anglický fotbal je obrovský zájem, kluby jsou bohaté, a tak je hráčský trh přebraný. Kvalitní hráče lze sehnat jen za velké peníze, přičemž v zahraničí to jde o poznání levněji. "Je to vlastně daň za úspěch našich klubů."
O vysvětlení se pokusil v předmluvě ke studii bývalý trenér Chelsea Gianluca Vialli. "Manažer to prostě vidí jinak. Když vyplňuje zápis o utkání, nekouká hráčům na pasy. Klidně by postavil jedenáct marťanů, kdyby mu slíbili výhru. Neuvědomuje si, že to může někomu vadit, nechápe to. Proto je tahle zpráva přínosná," uvedl Vialli, který v roce 1999 postavil poprvé v historii základní sestavu bez Angličanů.
V širším kádru reprezentace je jen 40 hráčů
Tím ale strádá reprezentace. Od roku 1966 až do konce devadesátých let měl její trenér v širší nominaci nejméně 60 hráčů, zatímco nedávný kouč Steve McClaren mohl uvažovat jen o čtyřicítce hráčů. Nemá totiž kde brát. V prvním kole Premier League nastoupilo od začátku utkání jen 16 anglických krajních záložníků, pravidelně hraje jen 15 útočníků.
"Příčina neúspěchu v kvalifikaci je jen jedna - anglickému fotbalu docházejí špičkoví hráči. Jednoduše není odkud brát. Za těchto podmínek je spíš zázrak, že máme ještě tolik špičkových hráčů alespoň pro základní sestavu. Očekáváme od nich, že budou porážet týmy jako Itálii nebo Španělsko a šokuje nás, když se to nepodaří.
Anglické týmy nevyužívají mládež
Mládežnická základna je srovnatelná, jenže na rozdíl o nich ji nevyužíváme. Očekáváme, že budeme porážet Němce, kteří byli ve stejné situaci jako my, ale dokázali přijmout nějaká opatření. Proto hraje národní tým tak, jak hraje," tvrdí studie.Problém našla i u mládežnických akademií. Ty stojí každý klub ročně v průměru dva milioóy liber (asi 73 miliónů korun), ale letos na soupisky týmů dodaly jen osm mladých Angličanů. Ti z nich postupně vypadávají, aby udělali místo pro mladíky ze zahraničí.
Typickým příkladem je prý Arsenal, který svou práci s mládeží označuje za nejlepší a tvrdí, že od svého vzniku jeho akademie vyprodukovala 57 kvalitních hráčů. Když ale autoři studie tyto hráče podrobně dohledali, zjistili, že většinu mládežnické kariéry v klubu strávilo jen pět z nich. Arsenal studie alespoň chválí za systematickou práci s kádrem, stejně jako Manchester United či do druhé ligy sestoupivší Nottingham a Norwich.
Cestou by měl být Manchester v roce 1996
Právě na příkladu Manchesteru z roku 1996 se studie snaží ukázat možnou cestu. V tehdejším kádru se potkávaly zahraniční zkušené hvězdy s domácími mladíky a výsledkem byl nejen domácí titul, ale také silná generace hráčů kolem Scholese či Beckhama. Dnes by možná šanci vůbec nedostali.
"Ztrácíme jednu generaci za druhou a i kluci, kterým je teď méně než 16, budou patrně odepsáni masivním přílivem cizinců do klubů i jejich akademií. Když spočítáme výsledky ve všech mládežnických kategoriích, jsme až patnáctí na světě. Hned před Polskem a za Ukrajinou," dodává studie. Východiskem má být lepší práce s mládeží, ale i omezení přílivu cizinců. "Musíme jednat," okomentoval zprávu předseda PFA Gordon Taylor.
