Hlavní obsah

Bál jsem se, že je to konec mojí kariéry, přiznal drogový hříšník Bednář

Útočník Roman Bednář se vrací! V sobotu dal v dresu West Bromwich Albion dva góly v druholigovém utkání na hřišti Sheffieldu United. Před časem to ale vypadalo, že jeho slibná kariéra v 26 letech skončí. Bulvárem byl v květnu přistižen při nákupu kokainu a marihuany. Tři měsíce nesměl hrát fotbal a vůbec vstoupit do klubových prostor. Dopadl na samé dno. „Byly to nejtěžší chvíle mého života,“ přiznal v exkluzivním rozhovoru pro Právo.

Foto: PRÁVO/Václav Jirsa

Český fotbalista Roman Bednář.

Článek

Začněme tím příjemnějším. Už jste si užil slastný pocit po dvougólovém návratu?

Víc bych si ho vychutnal, kdybychom vyhráli, ale skončilo to 2:2. Na druhou stranu, bod ze Sheffieldu má velkou cenu. Navíc vedeme i tabulku. Pro mě to byl ale hodně speciální a příjemný návrat. Už jsem to krásné vstřebal a teď se připravuju na další zápasy. Docela mě mrzí, že je pauza, protože já bych teď nejraději jen hrál a hrál...

Kdyby vám někdo před zápasem řekl, že dáte dva góly, věřil byste mu?

Nevěřil! Vždyť v závěru minulé sezóny jsem toho moc neodehrál, pak jsem měl ten tříměsíční trest. Nastoupil jsem v týdnu proti Rotherhamu v Carling Cupu, tohle bylo moje druhé utkání. I když fyzicky jsem na tom dobře, zápasy ničím nenahradíte.

Takže už jste ve formě?

Ještě nejsem tam, kde bych chtěl a měl být, ale makám na sobě. Zápasové manko je pořád znát. Ty dva góly mi moc pomohly hlavně psychicky. Byl v tom i kus štěstí, že to tam spadlo, ale to musíte mít. Věřím si, což je pro útočníka důležité. Velmi si cením toho, že v klubu stojí všichni za mnou. Ta nepříjemná záležitost je pryč a já se zase můžu soustředit jenom na fotbal. Snažím se důvěru splácet dobrou hrou a góly. Věřím, že to bude už jenom lepší a pomůžu k návratu do Premier League. Bude to ale moc těžké, protože tady je nejméně osm týmů, které chtějí nahoru.

Pro vás byl určitě velkou vzpruhou i přístup nového trenéra Di Mattea, který vám dal šanci, chválí vás a dává jasně najevo, že o vás stojí a věří vám...

Samozřejmě! Přístup kouče byl tím nejlepším, co mě mohlo potkat. Od začátku, co jsme spolu byli v kontaktu, mi říkal, že mi dá šanci. Pro něj už to je uzavřená záležitost. Zdůrazňoval, že stojím na stejné startovní čáře jako ostatní a bude záležet jen na mně, jak šanci uchopím. To mě drželo nad vodou, když jsem musel běhat a připravovat se sám nebo pak s najatým fitnesskoučem. Pro mě byl upřímně řečeno těžší ten pohárový zápas, protože jsem do něj vletěl bez jediného odehraného duelu, ani za rezervu jsem nesměl nastupovat. V sobotu už bylo znát, že za sebou mám tu hodinu s Rotherhamem, takže jsem vydržel celé utkání, ale měl jsem toho plné kecky.

Vy jste v době tříměsíčního trestu od anglické Fotbalové asociace nesměl s mužstvem ani trénovat?

Vůbec nic! Ani do klubu jsem nesměl. Připravoval jsem se opravdu sám. Až po uplynutí trestu jsem zase mohl trénovat s týmem. Ale já se chystal na tu vytouženou chvíli opravdu poctivě. Nic jiného mi ani nezbývalo. Věděl jsem, že bude hodně těžké se vrátit po tak dlouhé době.

Co se vám honilo hlavou, když jste třeba běhal sám?

V tom období od května jsem prožil nejtěžší chvíle v životě. Člověk udělá chyby, ale tahle byla obrovská… Myšlenky nebyly příjemné, spíš kolikrát hodně černé. Bál jsem se, že to je konec mojí kariéry. Žil jsem v nejistotě. Měl jsem na druhou stranu čas si všechno v hlavě srovnat. Už bych to ale nechtěl zažít a věřím, že nezažiju.

Bylo to skutečně tak, jak jste říkal, tedy že jste to kupoval pro kamaráda?

Nechci o tom už mluvit a některé věci ani nemůžu říkat. Snad jen, že to byla moje obrovská chyba. Mluvil jsem ale pravdu, proto jsem se mohl vrátit. Prodělal jsem testy a opakovaně se potvrdilo, že jsem nic nebral.

Dalo vám vedení klubu někdy najevo, že se vás třeba i zbaví?

Naopak. Oni chtěli vědět, co se vlastně stalo. Čekali na výsledky policejního vyšetřování. Když zjistili, že to nebylo úplně takové, jako když to vyletělo ven, řekli, že mi dají šanci a je jenom na mně, jakou cestu zvolím. Zvolil jsem tu správnou, vracím se.

Spoluhráči vám také nedali najevo nějakou averzi?

Ani v nejmenším. Já jsem s nimi nesměl celou tu dobu mluvit. Když jsme se pak setkali, dali mi jasně najevo, že také stojí při mně. Říkali, že na mě čekají. To byly nádherné okamžiky.

Fanoušci vám prý vzkázali, že vám odpustí, když budete dávat góly…

Ti mi odpustili už ve chvíli, kdy jsem poprvé vyběhl na hřiště. Skandovali moje jméno, byli a jsou báječní. Když jsem v sobotu dal dva góly, vyvolávali mě snad dvacetkrát. Neskutečné…

Kdo vám nejvíc pomohl?

Těch lidí byla spousta. Počínaje vedením klubu, trenérem, spoluhráči přes rodinu, kamarády, agenturu Sport Invest International, právníky a samozřejmě mě moc těší přístup fanoušků. Nikdo mi nic nevyčetl a už mi to nikdo ani nepřipomíná, je to pryč.

V čem vám ta aféra změnila život a vás osobně?

Život ne, naštěstí dál mohu hrát fotbal. A mě osobně? Přehodnotil jsem životní priority, mám v hlavě pořádek a svoji vizi. Chci ukázat, že to bylo jen selhání, že jsem jiný a především chci lidem a sobě dělat fotbalem radost.

V sobotu hraje česká reprezentace se Slovenskem. Budete se dívat?

Určitě a budu klukům držet moc a moc palce.

Možná jste mohl být s nimi…

Já vím… O tom teď ale nepřemýšlím, to je prostě v tuhle chvíli pryč. Udělám ale všechno, abych si šanci reprezentovat v budoucnu znovu vybojoval.

Reklama

Související témata: