Článek
V minulé sezóně jste několikrát nastoupil za West Ham do duelů Carling Cupu či FA Cupu. Větší šanci jste nedostal, protože klub by při vašich pěti startech v ročníku musel zaplatit vysoké odstupné Spartě. Už se tento bod kontraktu starého pět let vyřešil?
West Ham jedná se Spartou, klauzule stále platí. Jde o velkou částku, kterou nesmím specifikovat. Věřím, že se vše vyřeší do startu sezóny. Nerad bych West Ham opouštěl. Miluju ten klub. Ale už musím pravidelně chytat.
A pokud jednání West Hamu se Spartou zkrachují?
Pak bych musel na hostování. Bylo by pro mě složité teď měnit klub. Po šampionátu v Dánsku budou z mé věkové kategorie v kurzu gólmani, kteří pravidelně nastupují. Já nejsem jednička, moje pozice je svízelnější. Určitě bych to řešil přesunem v rámci Anglie, třeba do druhé ligy.
Štvalo vás, že anglický klub Spartě potřebnou sumu neuhradil okamžitě? Máte dojem, že vám utíká kariéra?
V prosinci jsem měl chytat čtvrtfinále Carling Cupu proti Manchesteru United. Byl jsem nažhavený. A pak přišla prezidentka a říká, že peníze Spartě nezaplatí. Neměl jsem o nějaké klauzuli ponětí, byl jsem v šoku. Mrzelo mě, jak se West Ham zachoval. Ale už je to pryč. Novou sezónu chci začít jako jednička, ať už v jakémkoliv týmu. Musím sbírat zkušenosti. Když jsem v bráně jednou z deseti zápasů, nic mi to nedá. Člověk ztrácí jistotu, talent i sebevědomí.
Cítil jste, že se mohlo jednat o zlomový ročník, v němž se protlačíte na místo jedničky v Premier League?
Greenovi se nepovedlo mistrovství světa v Jihoafrické republice. Neměl po návratu velké sebevědomí. Navíc se zranil třetí gólman, a tak jsem měl celkem jistou pozici. V zápasech rezervy jsem chytal slušně, tlačil jsem v tréninku na Greena, který navíc šel na operaci s kýlou. Měl problémy, po zákroku ho trápily bolesti. Blížila se moje chvíle. Byl jsem blizoučko, fakt blizoučko. Ale šanci jsem prostě dostat nemohl.
Měl jste podobnou příležitost už i v minulosti?
Teď jsem se mohl prosadit výrazněji, v předešlých sezónách šlo spíše o záskok. Párkrát naděje na start v Premier League byla. Byl jsem opakovaně jako dvojka na lavičce. V Anglii nikdy nevíte, co se stane. Hraje se tvrdě, gólman může dostat červenou, zranit se. V minulé sezóně jsme hráli na Old Trafford. Shodou okolností zase Manchester United... Rooney zajel do Greena. Už jsem se rozcvičoval, ale jeho zranění nebylo vážné.
Napadlo vás, že boj o místo ve West Hamu vzdáte?
Ručník do ringu házet nebudu! Fotbal je můj život, miluju ten sport. Motivace mám dostatek, nemám problém se o místo porvat. Anglie je pro fotbal nejlepší místo: zaplněné stadióny, neskuteční fanoušci.
Máte jasno, jaký bude váš program po šampionátu jednadvacítek v Dánsku? Pojedete na přípravu West Hamu nebo budete čekat, jak dopadnou jednání o vaší budoucnosti?
Příprava začíná prvního července. Klub mi nabídl, že se můžu vrátit o sedm dnů později kvůli mistrovství. Ale odmítl jsem. Pojedu do Londýna hned. Chci bojovat o místo jedničky.
Existuje reálná naděje, že uspějete?
Green chce zůstat v Premier League, má údajně nabídku z Aston Villy. Na pozici brankáře jsme tři mladší kluci. Navíc máme nového trenéra. Jsem plný optimismu. Sice jsme sestoupili, ale druhá liga je těžší než první. Hrajete víc zápasů, navíc dva poháry. Jde o padesát až šedesát utkání za sezónu. Pro mě je paradoxně výhodnou, že nejsme mezi elitou. Mám větší šanci.
Do Anglie jste odešel v šestnácti letech. Nelitujete, že jste přestoupil příliš mladý a bez zkušeností? Zvolil byste znovu stejný postup?
Nelituju! A řešil bych to úplně stejně. Začínal jsem v dorostu, později jsem chodil chytat za rezervní tým. Jde o těžké zápasy. Šanci dostanete, pokud máte talent. A nemáte dodatek ve smlouvě (s hořkým úsměvem).
Bylo složité si v tak mladém věku zvyknout na život v Anglii? Ocitl jste se v cizí zemi bez rodinného zázemí.
Bydleli jsme v domě, který patřil klubu. Já, kluci z dalších zemí, kteří byli v akademii. Bylo o nás postaráno, moje angličtina se rychle zlepšila. Už se cítím v Anglii jako doma. Šlo o velký skok, ale jsem za něj rád. Tehdy byla libra čtyřicet pět korun. Všechno pro mě bylo neskutečně drahé. Šel jsem na autobus a byl vytřeštěný, kolik stojí lístek. Zpočátku jsem pořád dokola přepočítával. Ale vnímání se postupně změní. Dnes se vážně cítím jako doma. Osmnáct měsíců mám anglickou přítelkyni. Takže už jen ten post jedničky…
