Článek
Jen stěží si lze vysnít lepší entrée do velkého fotbalu. Macheda v dubnu 2009 naskočil coby náhradník do zápasu s Aston Villou. Ve vápně si následně výstavní zasekávačkou pohrál s obráncem, v pádu obstřelil gólmana a trefil se přesně k tyči.
Gólem přispěl k výhře United 3:1, o týden později se pak trefil i proti Sunderlandu a pomohl tak klubu k mistrovskému titulu. Sedmnáctiletý teenager měl rázem na slávu zaděláno.
Jenže gloriola začala stejně rychlým tempem uvadat a římský rodák dost možná své skvělé momenty ze startu profesionální kariéry v United nikdy nepřekoná a navždy z něj bude „muž jednoho zápasu".
Jako v pohádce
„Bylo mi tehdy pouhých sedmnáct, když jsem debutoval a dal jsem své první góly. Lidé tehdy očekávali, že budu nový Wayne Rooney, příští velká hvězda. Jak jsem ale mohl, když jsem ani nehrál v každém zápase. Nebylo jednoduché se s tím srovnávat. Ale když se ohlédnu zpět, jsem za to angažmá rád, bylo to jako z pohádky," rozpovídal se dnes už jedenadvacetiletý hráč o svých začátcích v britském listu Daily Mail.
Jeho příběh tak trochu připomíná raketový start kariéry Martina Fenina v bundeslize a celého zástupu podobných zázračných mladíků, kteří na svůj slavný začátek nedokázali navázat.
U manažera Alexe Fergusona Macheda upadl v nemilost a z výšin následoval pád. Letos v lednu zamířil už na své třetí hostování. Po Sampdorii a Queens Parku tentokrát odešel do Stuttgartu. Ani za jeden tým však v ligovém zápase gól nevstřelil.
Do Manchesteru se jen tak nevrátí
V Manchestru United má platný kontrakt až do roku 2014, ale svoji budoucnost už na Old Trafford nevidí.
„Po odchodu z Manchesteru to bylo těžké. Měl jsem nějaká zranění a hostování, která moc nevyšla. Teď se snažím adaptovat ve Stuttgartu, což chce čas. V Manchesteru to bylo těžší než kdekoliv jinde na světě kvůli obrovské konkurenci a velkému tlaku. Teď by nemělo smysl, abych se tam vracel. Možná někdy v budoucnu ...," přemítal v rozhovoru.
Zavzpomínal také na mimořádně těžké začátky v Anglii, kam se coby odchovanec Lazia přesunul už v patnácti letech.
Chtěl utéci zpět do Říma
„První měsíc byl šílený. První noc jsem byl v domě s jinými kluky z juniorky, ale neuměl jsem anglicky, takže jsem si s nimi nemohl popovídat. Chlápkovi, co mě do Manchesteru přivedl, jsem říkal, ať se mnou zůstane i přes noc, jinak že uteču zpátky do Říma," připomněl krušné začátky.
Nicméně už druhý den byl podle svých slov veselejší, když při obědě mohl posedět s klubovými ikonami Ryanem Giggsem a Cristianem Ronaldem. Podobné zvyky totiž v Itálii nepřicházely v úvahu.
Spíše než začátky ale pro něj nakonec bylo mnohem těžší ustát momenty po svém slavném gólu. Začaly se o něm šířit zvěsti, že má příliš přebujelé ego a na veřejnost se dostaly fotografie z party, kde je obklopen vnadnými děvami.
Odmítl pověst flamendra
Sám Ferguson mluvil v souvislosti s mladou hvězdou o „drzé aroganci" a nemyslel to rozhodně jako kompliment. „Ty fotky byly ale nesmysl. Byly z akce, která se udála dávno předtím, než mě vůbec kdo znal," odmítl pověst flamendra.
Před bujarými večírky prý dává přednost trávení času doma a koncentrování se na fotbal.
„Samozřejmě se nějaké věci staly, ale to je normální. Nemyslím si, že jsem arogantní, prostě jsem měl jen sebevědomí. Bez něj se útočník neobejde. Lidé, kteří mě znají a mají mě rádi, vědí, že nejsem arogantní," trval si na svém.
„Snažil jsem se, abych se jako člověk nezměnil. Ferguson na mě hodně dohlížel, zakázal mi, abych dával rozhovory, snažil se mě ochraňovat. Samozřejmě na mě také řval, stejně jako na všechny ostatní hráče, ale to bylo normální," dodal Macheda.
Teď musí doufat, že Fergusonův dril bude mít šanci ještě ve své kariéře prodat. Poslední jeho ligový gól už je starý dva a půl roku, ironií osudu ho dal Aston Ville, proti níž před čtyřmi roky tak fantasticky debutoval.
