Rubriky:

Reprezentace

Sivokovi se v Izraeli daří. Je připraven pomoci i reprezentaci

7. října 2018 07:32 - TEL AVIV/PRAHA

V reprezentaci odehrál 64 utkání a dal pět gólů. Na mistrovství Evropy 2012 s týmem postoupil až do čtvrtfinále. Mistrovské tituly sbíral se Spartou a Besiktasem Istanbul. Naposledy Tomáš Sivok oblékl reprezentační dres v červnu 2017 v kvalifikačním duelu v Norsku (1:1). Od té doby už ho kouč Karel Jarolím nepovolal. Jeho nástupce Jaroslav Šilhavý si na pětatřicetiletého srdcaře vzpomněl. Dohodli se. „Když kouč zavolá, rád přiletím pomoct,“ řekl stoper izraelského Maccabi Petah Tikva v rozhovoru pro Právo a Sport.cz.

 

Jan Tauber

Naposledy jste hrál za národní mužstvo v červnu 2017 v Norsku. Od té doby nic. Překvapil vás telefonát nového kouče Jaroslava Šilhavého?

Překvapil mě hodně, ale příjemně. Nikdy jsem neřekl, že v reprezentaci končím, ale je mi pětatřicet a už jsem se zájmem trenéra více méně nepočítal. Potěšilo mě to. Mluvili jsme spolu ještě v září a hezky jsme si popovídali. Když mi řekl, že by mě v případě potřeby povolal, namítl jsem mu, že by šanci už měli dostávat mladší hráči. Vysvětlil mi, jaká je situace, a jestli bych v případě potřeby zaskočil. Pochopitelně jsem souhlasil. Reprezentace se neodmítá. Znovu mi volal po nominační tiskovce, že sice nejsem ve vybrané jednadvacítce, ale pokud by bylo třeba, jestli bych přijel. Samozřejmě jsem řekl, že ano.

Takže klidně další kvalifikační cyklus?

To asi ne, řekli jsme si s koučem, že na celý cyklus by to nebylo, ale když bude třeba a budu zdráv, rád pomohu. Už je mi pětatřicet let, takže nějak moc dopředu se nedívám.

Řekl vám, v čem by ta výpomoc především spočívala?

Vysvětlil mi, že by mne potřeboval hlavně v kabině jako zkušeného hráče, vítězný typ. Tu roli bych vzal. Reprezentace mi dala za moji kariéru opravdu hodně, pomohla mi i dostat se na zajímavá zahraniční angažmá. Takhle bych jí to mohl nějakým dílem vrátit.

Trenér Šilhavý vidí jeden z problémů v tom, že mužstvo nemá lídra, který by ho zvedl v kabině a táhl na hřišti. Vás dává za vzor takového typu hráče. Jak důležitá je v týmu role lídra a semknutost kabiny?

Hodně důležitá. Zažil jsem ještě generaci Karla Poborského, Pavla Nedvěda, Honzy Kollera, to byly velké osobnosti. V nároďáku mě trénovali Brückner, Rada, Bílek, Vrba i Jarolím. Znám velmi dobře Šilhavého, který asistoval Brücknerovi, teď mu pomáhá můj bývalý spoluhráč Tomáš Galásek... Když jsme byli na mistrovství Evropy 2012 v Polsku a dostali hned v prvním utkání čtyři góly od Rusů, snesla se na nás obrovská kritika. Lidi nesmyslně odvolávali trenéra Bílka. A tehdy rozhodla právě dobrá parta a její lídři. Semkli jsme se a dostali se až do čtvrtfinále.

V reprezentaci jste odehrál 64 utkání a dal pět gólů. Na současnou výsledkovou mizérii se vám asi nekouká dobře...

Nekouká a je mi jasné, že to mají kluci hrozně těžké. Tlak na ně je veliký. Sám jsem zažil období krásná i horší, ta hezčí ale převládají. Kvalifikace na světové šampionáty nám moc nešly, ale Evropu jsme hráli vždycky. Věřím, že to vyjde i tentokrát. Nejsme jediní, komu se nedaří. Nizozemci vynechali obě poslední mistrovství Evropy i světa, Italové se také do Ruska nedostali. Nemáme špatné mužstvo. Možná jsem velký optimista, ale kluci mají potenciál, i když nehrají v top klubech. Všichni tři gólmani jsou vynikající, když se uzdraví a dostanou do formy Marek Suchý, Vláďa Darida, ale i další, kluci v Německu, Itálii, Matěj Vydra hraje Premier League, z Ameriky se vrací Bořek Dočkal, tomuhle mužstvu věřím.

V čem je tedy podle vás problém?

Třeba v časté obměně hráčů. Kluci si dnes musejí také víc věřit, stačí jeden dobrý výsledek, a půjde to. Podívejte na Rusy, před mistrovstvím světa prohráli, co se dalo, a pak došli až do čtvrtfinále. Mužstvo musí mít kostru, hráči důvěru. Trenér Šilhavý to zvládne.

Část fanoušků říká, že u nás nejsou dobří trenéři...

To není pravda! Už jsem některé jmenoval. Zažil jsem jich hodně v české lize, nároďáku i v zahraničí. Máme kvalitní trenéry, kteří umějí vysvětlit, co po hráčích chtějí, dokáží vytvořit atmosféru, nabudit kabinu, hráče podržet, když mu nevyjde zápas, což venku nebývá pravidlem. Trenér tam řekne svoji vizi, a hráči si to musejí rozebrat po svém, jednou nezahraješ a jdeš na lavičku nebo na tribunu. To není optimální.

Izraelskou ligu teď hrajete pravidelně a Maccabi Petah Tikva se daří...

Hraji pravidelně, stejně jako loni, na pozici stopera. Jinde už ani hrát nemohu, tady se tolik nenaběhám (smích). Na podzim se nám daří, hrajeme v horní polovině tabulky, která je hodně vyrovnaná.

Jak si užíváte sluníčka a moře v Izraeli?

Toho horka je na můj vkus až moc a dlouho. Pořád je tu přes třicet stupňů a hrozná vlhkost, špatně se dýchá, a trénovat v tom a hrát je těžké. Jen v noci je to lepší, ale ne o moc. Klimatizace běží čtyřiadvacet hodin. U moře jsem byl jen asi desetkrát, i když mám pláž padesát metrů od domu. Loni jsem chodil častěji, asi jsem se moře přejedl (úsměv). Až teploty klesnou, půjdu častěji. Tady se dá koupat i v prosinci.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace