Článek
Soustředění před kvalifikačním duelem s Německem je delší, jaká je atmosféra v národním týmu fotbalistů?
Velmi dobrá, protože jsme se delší čas neviděli a máme si o čem povídat, co probírat. Tréninky jsou zatím regenerační, vyháníme z těla únavu po ligových zápasech. Určitě máme také víc času a klidu oprášit starší věci a zkusit si nové. Osobně tohle soustředění vítám a cítím se velmi dobře. Kromě zad mě nic nebolí. Ale potíže s páteří při mé výšce, váze, zatížení a věku jsou takříkajíc normální.
Berete čtvrteční přípravný zápas s Teplicemi jako zpestření?
Je to lepší, než jen trénovat. Hlavně, aby to nedopadlo jako před pár lety v Mladé Boleslavi, kde to byla z pohledu reprezentace ostuda.
V sobotu hrají Němci v Irsku a když zvítězí, je o postupujících prakticky rozhodnuto. Budete jim fandit a zápas sledovat?
Pokud bude možnost, dívat se budeme. Pochopitelně budu Němcům fandit, protože nám mohou v cestě na EURO hodně pomoci. Zbývají ještě další teoretické možnosti, ale ty už jsou hodně na hraně.
Třeba, že by nepostoupil český tým...
Teoreticky se to stát může, ale prakticky to nesmíme dovolit. Pustit postup na EURO, to by byla z naší strany fotbalová tragédie.
Vnímal jste diskusi v novinách, zda hrát s vysokým útočníkem nebo ne, zda je Koller vůbec nahraditelný?
Já to neřeším. Pro mne je potěšitelná důvěra trenéra. Ty diskuse, zda s Kollerem, nebo bez něj, neřeším. Dokud se budu cítit a bude o mne zájem, chci reprezentovat, ale rozhodně si nemyslím, že by se mnou národní mužstvo stálo a padalo.
Určitě je výhoda, že ve středu v Mnichově nebudete pod takovým tlakem, protože situaci má český tým zcela ve svých rukách...
To v každém případě, ale zápas s Němci bereme se vší odpovědností. Budeme chtít uspět co nejlépe, ale tím, že nejsme pod bezprostředním tlakem obavy o postup, si ho můžeme maximálně užít a zahrát si dobrý fotbal. V Allianz Areně jsem hrál svůj poslední zápas za Dortmund, určitě bude báječná atmosféra. Právě atmosféra bundesligových zápasů na krásných stadiónech mi v Monaku chybí. Když zahřměla Jižní tribuna na Westfálském stadiónu v Dortmundu, to bylo něco jiného.
Když připustíme, že se v sobotu rozhodne, neztratí kvalifikace na dramatičnosti?
Myslím si, že ne. O utkání s Němci už jsem mluvil, tyhle duely mají náboj vždycky. Se Slováky to bude prestižní bitva. S těmi je to vyhecované vždycky. Nakonec jedeme na Kypr a já věřím, že tam by to mohl být výlet v tom smyslu, že už o nic nepůjde a pojedeme si do tepla zahrát v klídku fotbal.
Všiml jste si, že kolem sebe máte útočníky jen z české nejvyšší soutěže?
Milan Baroš vypadl kvůli kartám, jinak se nic nezměnilo. Martina Fenina, Standu Vlčka i Marka Kuliče znám. Když jsou v reprezentaci, znamená to, že doma hrají dobře, což je pozitivní vysvědčení české ligy.
Monaku to zrovna moc nejde, jak to prožíváte?
Po čtyřech vyhraných zápasech přišly čtyři porážky... Teď jedeme do Lyonu, to nebude nic moc. Zatím jsem dal tři ligové góly, někdy hraju víc, jinde méně. Uvidíme, co bude dál.
Nezvažujete odchod z Monaka?
O tom jsem přemýšlel chvíli v létě, pak se to změnilo. Cítím se dobře a pokud vydrží zdraví, rád bych ještě o rok prodloužil.
Kdyby ale nabídka nebyla, vrátil byste se do nejvyšší české soutěže?
Ano, ale do Vršovic, do Bohemky. Té fandím od mládí. S Karlem Radou a Markem Niklem bychom tam byli důchodci, ale tenhle klub má báječnou atmosféru a skvělé fanoušky. Šel bych tam i do druhé ligy.
A kromě Bohemky...
Pak už jen Smetanova Lhota. Tam stejně kariéru definitivně ukončím, ale kdy, o tom ještě nepřemýšlím. Fotbal mě pořád baví.
