Článek
Pozvánku vám volal váš bývalý spoluhráč a zaměstnavatel v Českých Budějovicích Karel Poborský. Nemyslel jste si, že se může jednat o žert?
Nejdřív jsem se ho ptal, co by chtěl. A on mluvil hned vážně, takže to sranda nebyla.
O koho se v reprezentaci budete ze začátku opírat?
To nevím. Jsem rád, že tady jsou takhle mladí kluci, takže snad s nimi se budu držet. Ale hned mě mezi sebe vzali i ti starší, čili jsem za to velmi rád.
Očekával jste, že se do reprezentace dostanete z jednadvacítky takhle brzy?
Viděl jsem v nominaci, že patřím mezi náhradníky, ale opravdu jsem to nečekal. Byl jsem rád, že jsem se dostal do jednadvacítky na mistrovství Evropy, ale že bych hrál s kluky z áčka, to mě vůbec nenapadlo.
Jaká byla reakce na vaši nominaci od vašich blízkých?
Sestra je ve Francii na nějakém turnaji, tak mi psala, že jsem borec. A naši byli strašně rádi, myslím, že mamka i štěstím brečela. Taky mi přišlo asi 230 sms zpráv, takže všem teď budu muset odpovědět.
Jaké jste měl pokyny od trenéra, když jste střídal do druhé půle?
Hrát normálně to, co hraji ve Spartě. Nebát se jít pro balón. Samozřejmě jsem hrál na sto procent, jinak to nejde.
Pocítil jste při vašem působení na hřišti na sobě nervozitu?
Ze začátku ano, ale odešla po kontaktu s prvníma dvěma balóny. Potom to byl normální zápas.
V utkání jste se dostal i do zajímavé gólové situace.
Konečně mi to sedlo. Když střílím ve Spartě, tak mi to letí tak dvacet metrů mimo bránu, tak jsem rád, že jsem ji teď alespoň trefil.
Nepotkal vás při uvítání od nových spoluhráčů nějaký tradiční žertík?
Tomáš Rosický se mě ptal, co ten proslov. Řekl jsem mu, že radši ne. Tak mě jej ušetřili.
Co zápisné v reprezentaci, už jste platil?
Ještě ne, ale čekám to každou chvíli. Ve Spartě je za nominaci do reprezentace taxa deset tisíc. Ale já to zaplatím rád.
Věříte, že ve středu v Německu nastoupíte?
Jak jsem říkal, já jsem vůbec rád, že jsem tady. I kdybych si měl jít sednout na tribunu, tak jsem za to šťastný.
