Článek
Celý svět se zbláznil. I fotbalovým romantikům je v něm najednou úzko. Ladislav Vízek je pozitivní na koronavirus.
„Nejdřív si dělal legraci, proto jsme doufali, že to nemá. Jenže test dopadl špatně. Láďovi je 65 let, takže je na limitu nejvíc ohrožené skupiny lidí. Je mi jasné, že nejstarší teď musejí mít strašný strach," uvědomuje si šestačtyřicetiletý internacionál Vladimír Šmicer.
Tchán je ovšem bojovník. I v těžké chvíli vtipkuje a ujišťuje, že nemoc už zlomil. „Naštěstí má odolný organismus, neustále sportuje. Ale vyléčený ještě není. Je doma a čeká, jak dopadne druhý test. Jednu dobu mu muselo být fakt blbě. Nechtěl ani telefonovat, což je u něj co říct. Hlavně aby byl zase v pořádku," modlí se zeťák.
„Samozřejmě jsme se báli, už když zalehl. Nikdo stejně nemá nikam vycházet, tak jsme k němu nechodili," dodává.
Soupeří spolu neustále
Tchán a zeť spolu stále soutěží a sázejí se. Ještě loni v rodinném týmu zaperlili v televizní show Co na to Češi na Nově.
„Máme doma ping pong, šipky, takže když je u nás, zahrajeme si. Soutěžíme spolu neustále, když jdeme na nějaký fotbal, tak tipujeme výsledek. Tohle všechno nám teď chybí," brblá Šmicer.
„Napadá mě, že virus mohou mít i lidé, kteří o tom vůbec nevědí a léčí se jako s běžnou chřipkou. Pak ale můžeme být v karanténě třeba další dva měsíce a kdo ví, jestli se toho dá zbavit..." trápí vítěze Ligy mistrů z roku 2005 černé myšlenky.
Bez sportu je život úplně jinde
Vízek o sobě říká, že je televizní maniak. Kdyby všechny soutěže normálně běžely, v karanténě by se zabavil. Jenže teď nemá na co koukat. „Jak není žádný sport, život je úplně jinde. Sport je mnohem víc než politika, teď jsem na to přišel..." přemítá tchán.
Nečinnost doléhá také na zeťáka. „Nebaví mě to. Není co sledovat, nemáme se ani na co koukat. Těšil jsem se třeba na hokejové play off, jak v české lize, tak v NHL. Vezměte si třeba Pastu, jak skvělou měl formu. Loni si zlomil palec, letos mu zase sezonu ukončil koronavirus," láteří Šmicer, že nejen řádění kanonýra Pastrňáka na dlouho utichlo.
