Rubriky:

Reprezentace

Chce to nějaký Carlos. Možná Parreira nebo Torres, dohadovala se generalita

24. června 2008 18:33 - PRAHA

Těžko soudit, který z brazilských trenérů po angažmá u české fotbalové reprezentace zatoužil a sám se nabídl. Ani generalita české kopané to pořádně neví. Nebo si spíš ani nedala práci s tím, aby si zjistila, kdo ze země fotbalu zaslíbené se o místo kouče českého nároďáku uchází. „Carlos Alberto Parreira,“ deklamoval předseda ČMFS Pavel Mokrý po úterním rokování výkonného výboru, na němž se adepti na funkci reprezentačního trenéra probírali.

Pravdou je, že nad dotazem vzneseným Sport.cz, zda se skutečně jedná o kouče brazilských mistrů světa z roku 1994 v Americe, který se k týmu „kanárků“ vrátil před světovým šampionátem v Německu 2006, aby hned po nezdaru skončil, Mokrý zaváhal.

Mokrý: Ten to asi nebude

„Tak ten to asi nebude,“ zavrhl možnost, že by do Čech chtěl zamířit pětašedesátiletý trenérský světoběžník, který na mistrovství světa postupně přivedl Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Brazílii, s níž získal zlato, Saúdskou Arábii a opětovně Brazílii, se kterou na druhý pokus pro změnu vyhořel.

Přitom právě na tohoto kouče má náš fotbal moc neblahé vzpomínky. „On přece vedl Kuvajt na mistrovství světa 1982 ve Španělsku, kde jsme s ním remizovali 1:1, což byl začátek našeho konce. Tenkrát jsme koukali jako trubky, kolik Brazilců se kolem kuvajtské reprezentace točí. Snad třicet svých krajanů měl Parreira v realizačním týmu,“ vzpomněl si okamžitě na Carlose Alberta Parreiru jeden z aktérů Mundialu 82 Jan Berger.

Asi to tedy bude Torres

„Když ne Parreira, tak tedy Torres,“ opravovala se tuzemská generalita, když konečně nahlédla do mailu, jehož odesilatelem je hráčský a trenérský agent, kosmopolita Joé Borbély, dvaačtyřicetiletý Maďar narozený ve slovenské Nitře, původní profesí novinář žijící střídavě v Rio de Janeiru a New Yorku. Jedenáctce brazilských veteránů Brasil Masters dělá manažera a mnohým shání angažmá.

Pravdu měla, protože o Torrese sice jde, ale dalo by se vážně pochybovat, že ho tuzemští bossové pod tímto jménem skutečně znají.

Někdejší obránce Flamenga, Fluminense, Pelého Santosu, Botafoga a poté amerických týmů Cosmos New York a California Spurs hrál jak doma v Brazílii, tak i v NASL jako Carlos Alberto a v sedmdesátém roce pak brazilskou reprezentaci, jejíž dres oblékali Pelé, Jairzinho, Tostao a spol., dovedl až ke zlatu, ba co víc, ve vítězném finále s Itálií (4:1) vstřelil dokonce čtvrtý gól.

„Ale toho přece znám. Kopal proti nám na mistrovství světa v Mexiku, když nám Brazilci dali v Quadalajaře čtyři góly. Takový řízný krajní bek to byl. Dokonce dělal kapitána,“ byl okamžitě v obraze Karol Dobiaš, jenž v inkriminovaném utkání nastoupil.

Teď se třiapadesátinásobný brazilský reprezentant, jenž dal v dresu v  kanárků sedm gólů a držel nad hlavou i Zlatou Niké, nabízí do Čech. Po trenérských štacích ve Flamingu, Corinthians, Botafogu a dalších brazilských klubech, po působení v roli asistenta u reprezentace Nigerie a Ománu, po samostatném působení u národního týmu v Ázerbájdžánu.

Smůla, že ho v tuzemsku nikdo nezná. Nebo spíš že třiašedesátiletou brazilskou fotbalovou legendu nezná nikdo z české generality.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace