Rubriky:

Reprezentace

Čech k polemice s exmanažerem: Košťál není kompetentní, aby nás hodnotil

6. července 2008 12:56

Ten gól se za hlavu hodit nedá. Stejně jako se za ni nedá hodit výrok reprezentačního exmanažera Vlastimila Košťála, který gólmana Petra Čecha označil za viníka porážky s Tureckem a příčinu vyřazení českého týmu na EURO. „Nejsem masochista, ale nedělá mně problém se na inkriminovanou situaci a inkasovanou branku dívat znovu a znovu. I na dovolené na Sardinii jsem ten gól před očima měl. Nepopírám – byla to moje chyba,“ přiznal Petr Čech na dotaz Sport. cz.

Situaci máte před očima, gól jste viděl mockrát, jaká máte po třech týdnech vysvětlení?

Vybral jsem prostě špatnou variantu. Původně jsem měl v úmyslu míč jen vyboxovat, ale protože nikdo kolem nebyl, chtěl jsem ho chytit. Nadvakrát, což se nepovedlo, neboť balón mně propadl. A přímo pod nohy Turka Nihata.

Takže žádná výmluva na nezvykle létající a ve vzduchu se chovající balón, na déšť, mokro, spoluhráče, kteří závěr zápasu nezvládali…

Nic takového, ani míč, ani mokro na vině nejsou. A spoluhráči teprve ne. Byla to čistě technická chyba. Kdybych balón vyboxoval, odletěl by pryč a neměli bychom se o čem bavit.

Jenže balón neodletěl, Turci utkání otočili a vy jste si sezónu hrůzy dotrpěl až do samého konce.

To už bylo jen vyvrcholení, i když nemyslím, že by šlo zase až o tak hrůznou sezónu. V řadě zápasů jsem špatně nechytal, i když pravdou je, že mně sezónu kazila zranění. Bylo frustrující se znovu a znovu dávat dohromady a vracet se na hřiště, stálo mě to spoustu času a ještě víc úsilí.

Dost možná, že se na vaší chybě podepsala právě náročná sezóna, kterou jste měl za sebou!

To tedy ne, šlo o čistě technickou chybu, na kterou sezóna žádný vliv neměla.

Mimochodem – kolikrát jste inkriminovaný moment a inkasovaný gól už viděl?

Minimálně desetkrát určitě. Sestřihy ze šampionátu šly a jdou v jednom kuse, takže se nemusím ani moc snažit. Ale mně to problém nedělá, protože z chyb se vždycky snažím poučit. A sám dobře vím, že jsem si pokazil dojem a že po zmiňované chybě šlo o šampionát neúspěšný. Po prvních dvou zápasech, v nichž jsem se cítil velice dobře, všichni mluvili o tom, že budu patřit k nejlepším brankářům na šampionátu, po utkání s Turky jsem byl naopak nejhorším gólmanem na EURO. Tak už to ale bývá, když se něco nepovede.

Asi ale není moc příjemné sledovat sám sebe…

Je to těžké hlavně s ohledem na konečný výsledek a následky, které měl. Kdyby utkání skončilo 2:2 a došlo na penalty, mohlo všechno vypadat jinak. I když chyba vypadá pokaždé stejně!

Budete se k ní ještě vracet? Rozebírat ji? Analyzovat?

Já si analyzuji každý zápas. Vítězný i prohraný. Nejprve sám, pak s trenérem. Dělám to tak už od angažmá ve Spartě a hlavně pak od působení ve francouzském Rennes, kdy si systematicky nahrávám všechna střetnutí a rozebírám je.

Máte ve své fotbalové filmotéce horší zápas než ten, který jste odchytal v Ženevě proti Turkům?

Pocitově určitě. Ještě ve Spartě jsem v zápase s Opavou šel do brány místo vyloučeného Špita, celý zmrzlý a ztuhlý jsem hned z první střely dostal gól, pak jsem snad třikrát, čtyřikrát uklouzl a vyloženě se trápil a trpěl. Hrůza i přesto, že jsme nakonec 3:1 vyhráli.

Taková palba, jakou spustil reprezentační exmanažer Košťál po evropském šampionátu, se však na vás určitě nesnesla. A ani vy jste určitě nereagoval tak, jako poté, co vás označil za viníka porážky s Tureckem a vyřazení české reprezentace na EURO!

Pro mě to bylo o otázce odpovědnosti. Pan Košťál totiž mluvil o úspěších svých i úspěších týmu, neúspěchy však hodil na hráče, což se mně nelíbilo. Každý, kdo byl po šest let členem realizačního týmu, má na vítězstvích a úspěších stejný podíl, jako na porážkách a nezdarech. Samozřejmě, hráči největší. Jenže on se odpovědnosti zřekl, což mě překvapilo a zaskočilo. Proto jsem cítil potřebu reagovat.

Jenže on vaši reakci odbyl mávnutím ruky a dál trvá na svém. Nebo se snad ozval? Nabídl vám, abyste si sedli a všechno vysvětlili?

Vůbec ne. Bral bych, kdybychom spolu seděli, pan Košťál mně svůj názor řekl do očí a poté ho třeba vyslovil i do novin. Jenže nic takového se nestalo, ba co víc – on hodnotil třeba i to, že Marek Jankulovski nebyl rozehraný a hrál špatně, což mě zklamalo stejně. Není to kolegiální, nemluvě o tom, že něco takového se prostě nedělá. Co se řeší v šatně, má v ní i zůstat.

On ale hodnotil celé mužstvo!

To se mně nelíbilo. Není trenérem, aby hodnotil, jak kteří hráči na mistrovství Evropy hráli, není kompetentní, aby hodnotil jejich fyzickou připravenost nebo rozehranost. To si myslím Marek nezasloužil, což byl také jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl reagovat.

Nemyslíte, že váš střet by mohl v budoucnu působit v reprezentaci jako rozbuška?

To tedy ne, šlo o můj názor, nic víc.

Ale názor, který je určitě názorem většiny!

Pro nový realizační tým bude důležité nejen vyříkat si to, co se stalo, ale hlavně si stanovit pravidla a určit lidi, kteří budou na jejich dodržování dohlížet. Ve spoustě věcí, ty organizační nevyjímaje, vidím rezervy, neboť se daly a dají zvládnout úplně jinak. Což by měl být úkol pro nového manažera nebo vedoucího reprezentace.

Na co konkrétně narážíte?

Třeba na organizaci, vztah a kontakt s novináři a médii vůbec, neboť manažer reprezentace by měl být osobou, jež bude věci řešit a na níž se bude moci každý obrátit. A tak tomu zatím nebylo.

Což platí nejen pro národní tým, ale třeba i pro hledání nového reprezentačního trenéra. Asi i pro vás je dost tragikomické sledovat, co všechno se v této souvislosti odehrává. Třeba když se objeví podvržené jméno Houllier a vedení svazu vytrubuje do světa, že se sám nabízí…

Nejde jen o to, že trenér kalibru Houlliera se sám nenabízí, ale i o finanční náročnost podobného angažmá. To by svaz musel prodat svou budovu, aby ho vůbec zaplatil.


Máte vy svého favorita?

To tedy nemám. Skloňovalo se jméno Ivana Haška, což by byla podle mého dobrá volba, neboť má hodně zkušeností a zná české prostředí i náš fotbal a navíc se prosadil v zahraničí, Petr Rada u nároďáku byl, prostředí zná a zkušeností má rovněž dost, což platí i o Jozefu Chovancovi. Hodně se mluví i o Töppmöllerovi, s nímž jsem nikdy nepřišel do styku a kterého jako trenéra neznám, takže ho hodnotit nemohu. Vím jen to, že od roku 2001, kdy se dostal s Leverkusenem do finále Ligy mistrů, nikde neprorazil a žádný velký úspěch neměl.

Čímž naznačujete, že byste osobně u české reprezentaci preferoval tuzemského kouče.

Nenaznačuji nic, protože obě varianty mají svá pro a proti. Kvalitní a hodně zkušený zahraniční trenér by možná přinesl nový impuls, otázkou však je, jak se vyrovná s naší mentalitou i prostředím, jaký bude mít přehled o hráčích, mužstvu a vůbec českém fotbale. A pochopitelně jaké bude mít finanční požadavky a zda by v dané situaci nebylo přece jen vhodnější vynaložit peníze tam, kde to fotbal potřebuje víc. Cizinec u reprezentace by byl každopádně jistou sázkou do neznáma, zatímco volba českého trenéra by byla jednodušší, neboť zmiňované premisy naplňuje a nemusel by se s ničím seznamovat. Ale zase je tu riziko, že právě vzhledem ke znalosti prostředí změny neudělá, což může být dobré i špatné. Ať už padne volba na kohokoli, měl by dostat čas na to, aby něco vybudoval, i když mně je jasné, že všichni chtějí výsledky hned.

A co kdybyste se za panující konstelace ujal reprezentace vy sám. Fotbalovou školu jste založil, na Strahově už třetí ročník běží, kluky trénujete…

To nevím, zda by to bylo tak jednoduché, jako s mou fotbalovou školou. Zmiňovaný projekt se mně ale ohromně líbí a práce s kluky mě baví, což by ovšem bylo na samostatné povídání.

Bereme vás za slovo. Takže třeba zítra?

Určitě, protože fotbal není jen o reprezentaci, ale i osmdesáti klucích, které v akademii mám.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace