Článek
O nějaké kandidátské řeči, natož pak výslechu kandidátů na funkci reprezentačního trenéra nikdo nikdy nemluvil. Kdy jste se dozvěděl, že máte na Strahov dorazit a k fotbalové generalitě promluvit?
Teprve v pondělí, když jsem se na pražském Strahově zastavil pro lístky na zápas naší reprezentační devatenáctky proti mladým Angličanům. A v úterý mně volali, že mám ve čtvrtek přijet na půl jedenáctou a nachystat si vizi, jak si práci u reprezentace představuji.
Trochu pozdě, nezdá se vám?
Samozřejmě že se mně to pozdě zdá, ale je to požadavek výkonného výboru, který akceptuji.
Řekli vám, kdo s ním přišel?
Nevím, kdo dal podnět, možná šlo o doporučení trenérské komise.
Nepřipadá vám to celé jako jedno velké divadlo? Nejdříve ani zmínka o tom, že by chtěl výkonný výbor vás, Chovance a eventuálně Němce Töppmöllera vůbec vidět, natož pak slyšet, teď máte deklamovat své představy!
Je to divné od samého počátku, protože to nebyl a není fairový boj. Jestliže si Radu u reprezentace nepřáli, měli mně to říci hned.
Takže žádný nástupnický elaborát nechystáte?
Nesepisoval jsem žádný půlhodinový projev, ale koncept o pár bodech připravený mám.
Jaký je jeho hlavní motiv?
Že nároďák není o penězích, odměnách, prémiích za odehrané a vyhrané zápasy, ekonomických číslech, ale o cti reprezentovat zemi, odkud hráči vyšli. To by mělo všechny kolem národního týmu spojovat, aby táhli za jeden provaz.
Myslíte, že s takovouto vizí uspějete?
Buď šance jsou a já se u reprezentace objevím, nebo si mě vyslechnou a já půjdu. A co se elaborátu týče - práce u reprezentace není o slovech, ale o výsledcích.
Jak vůbec necelých čtyřiadvacet hodin před volbou hodnotíte své šance?
Nehodnotím, zda jsou 10:90, 30:70 nebo 50:50. To mě nechává naprosto klidným!
Možná i proto, že jste nakonec zůstali jen dva - vy a Chovanec. Věřil jste vůbec, že by kandidatura německého trenéra Töppmöllera mohla být brána vážně?
Spíše šlo o zbožné přání, protože v našich fotbalových poměrech je ekonomika rozhodující. A to už nemluvím o jazykové bariéře.
Jenže v kuloárech se spekulovalo o Košťálově konstrukci, podle níž by vyřešil dva problémy naráz - cizinec Töppmöller jako hlavní trenér, vy jako jeho asistent a dolmetscher...
Já jako tlumočník? To nevím, zda by fungovalo. Nemluvě o tom, že Töppmöller chtěl své asistenty a měl svou vizi.
Neurážely vás podobná spekulace?
Já si jim jen smál, protože od samého začátku jsem cítil, jak jsou média proti mně zaměřena. I proto mluvím o nerovném boji.
A co představa o zahraničním trenérovi u české reprezentace? Ta vás také neurážela?
Nejde o mě, ale o všechny české fotbalové trenéry. Jsem přesvědčen, že jich máme dost a že jsou natolik kvalitní, aby mohli naši reprezentaci vést. Chtělo to ale sejít se, sednout si, mluvit na toto téma.
Třeba i využít zkušeností Karla Brücknera, jak o tom uvažoval předseda svazu Pavel Mokrý...
To určitě, protože jako trenér má velké charisma, jméno a jeho názory mají váhu, takže by byla škoda se ho zbavovat.