Hlavní obsah

Jankulovski si reprezentační loučení rozmyslel

Po nepovedeném evropském šampionátu chtěl v reprezentaci skončit, nakonec si ale legionář ve službách AC Milán Marek Jankulovski loučení rozmyslel. „Rodina by samozřejmě chtěla, abych s ní zůstával častěji doma, ale pak pochopila, že věčně reprezentovat nebudu a po opravdovém konci budu mít dost a dost času i na ní,“ svěřoval se Jankulovski pro Sport.cz před večerním zápasem české reprezentace s Anglií.

Článek

Po evropském šampionátu a vyřazení českého týmu jste mluvil dost rezolutně a téměř jste nepřipouštěl, že byste se do reprezentace ještě někdy vrátil. Co vás přimělo změnit názor?

Během měsíční dovolené jsem přemýšlel co dál a nakonec jsem se rozhodl v národním týmu pokračovat. Pořádně jsem si odpočinul, dal se zdravotně dohromady, zraněné koleno už nezlobí, takže jsem usoudil, že by byla škoda končit v jednatřiceti.

Nepovedené mistrovství Evropy vás k pokračování reprezentační kariéry nevybídlo? Opravdu se vám chtělo končit v národním týmu nezdarem?

I obrovské zklamání pramenící z vystoupení na šampionátu svou roli sehrálo, neboť nebylo nic příjemného loučit se po takových letech s nároďákem neúspěchem. Pořád mám věk na to, abych mužstvu pomohl, dal v jeho prospěch nasbírané zkušenosti a popral se o další šampionát.

Takže žádné přemlouvání nemusel nový reprezentační trenér Petr Rada podstoupit, když za vámi přiletěl do Milána?

Rozhodnutí vzešlo ze mne, takže trenér mě přesvědčovat, natož pak přemlouvat nemusel.

Stejně vás ale asi překvapilo, že se za vámi do Itálie vydal. V předchozí éře přece nebývaly podobné návštěvy zvykem…

A co by mě mělo na trenérově návštěvě překvapit? Je přece normální, že reprezentační kouč cestuje do ciziny za hráči, kteří jsou maximálně vytížení, že s nimi jedná, probírá nejrůznější věci, debatuje.

Mluvili jste spolu i o tom, co se v reprezentaci změní?

Ale pochopitelně, protože jedna éra skončila, takže je logické, že se změní spousta věcí. Petr Rada sice dělal Brücknerovi u národního týmu asistenta, ale samozřejmě neměl možnost do dění zasahovat, i když měl třeba jiné představy. Teď přichází se svými myšlenkami a stylem hry, takže věřím, že půjde o změnu pozitivní.

Už ve středu večer proti Anglii?

Pochopitelně, protože duel ve Wembley bude pro všechny nejen svátkem, ale i možností ukázat jak trenérovi, tak i sám sobě, že člověk na reprezentaci má. Lepší příležitost než v mimořádně ostře sledovaném utkání s Anglií se nenabídne.

Takže proto velká natěšenost, která z každého hráče přímo sálá? Mimochodem - vy sám ji také pociťujete?

Určitě, protože proti Anglii a navíc v jejím chrámu ve Wembley jsem nikdy nehrál a takového Beckhama jsem na trávníku nikdy nepotkal. V Lize mistrů jsem nastupoval proti Lampardovi, Rooneymu, Gerrardovi, ale potkat na hřišti Beckhama se mně nikdy nepovedlo.

Máte z jeho fotbalového kumštu respekt?

Proč? Na place je jedno, jestli hraji proti Beckhamovi nebo někomu jinému. Důležité je, aby člověk odevzdal sto procent.

Myslíte, že pro reprezentaci bude velkým handicapem absence Kollera či třeba Galáska, kteří si na rozdíl od vás reprezentační loučení nerozmysleli?

Hráči přicházejí a odcházejí, což je normální koloběh. My se musíme naučit vyhrávat a věřit si i bez nich.

Koller se ale možná na některé zápasy vrátí…

Slyšel jsem o tom, i když jde o situaci, která se běžně nestává. Nedovedu si představit, že bych třeba já osobně jezdil za reprezentací jen na těžké zápasy. Připadalo by mně to zvláštní, ale jestliže jde o dohodu trenéra s Kollerem, respektuji ji.

Myslíte tedy, že se česká reprezentace bez kanonýra Kollera obejde?

Udělal toho pro nároďák hodně, ale na nás teď je, abychom se naučili hrát bez něho. Navíc je teď v kádru Papadopulos, který je podobným typem jako Koller, takže uvidíme, jak se se změnou vyrovnáme.

Vy sám se budete muset v nastávající sezóně vyrovnávat se spoustou dalších věcí. Třeba s tím, že AC Milán nebude po letech hrát Ligu mistrů!

I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl pro návrat do české reprezentace. Termínový kalendář nebudeme mít tak nabitý, protože Champions League po osmi letech nehrajeme a italská liga nemá uprostřed týdne na programu ani jediné kolo. A čtyři podzimní kvalifikační zápasy za národní tým neznamenají vlastně nic.

Panuje v klubu velké rozčarování, že se Liga mistrů bude letos hrát bez vás?

Zklamání zavládlo obrovské, i když i klub kalibru AC Milán má po zmiňovaných osmi letech nárok, aby jednu sezónu v Champions League vynechal. Čeká nás tudíž jen Pohár UEFA a samozřejmě italská liga, do níž půjdeme s jediným cílem – získat titul.

Logicky, protože klub v létě mocně nakupoval a přivedl třeba i hvězdného Ronaldinha…Už jste si s ním zatrénoval a zahrál?

Moc ne, protože byl s naším mužstvem jen týden a odjel reprezentovat Brazílii na olympiádu.

Názor jste si ale už určitě udělal…

Pro fanoušky i naše mužstvo je to super nákup, protože Ronaldinho je jedním z nejlepších fotbalistů světa a určitě nám pomůže.

Ta otázka směřovala na vaše osobní pocity z Ronaldinha?

Velký fotbalista, obrovská posila a také ohromný sympaťák. Pohoda, úsměv, legrace, to k němu patří stejně, jako ke všem Brazilcům, jichž jsem potkal během kariéry už spoustu. Ronalda, Kaká, teď Ronaldinha…

Takže se těšíte, až se Ronaldinho z Pekingu vrátí a italská liga konečně začne?

Už jsme nažhavení, přičemž já nejsem výjimkou. Koleno po zranění drží, v přípravě jsem nevynechal jediný trénink, sehrál spoustu přátelských zápasů, cítím se v náramné pohodě. Takže už aby sezóna začala a byla úspěšná.

Reklama

Související témata: