Článek
V Leverkusenu jste se ani neohřál a z nového působiště jste se vracel do Čech na sraz reprezentece, kterou čeká Severní Irsko. Jaké ale byly první radosti případně strasti, které vás potkaly v novém klubu?
Bylo to hektické, rozlítané, ale problémy žádné nebyly. Čekal mě podpis smlouvy, dvě hodně důkladné zdravotní prohlídky, jedna na stadiónu, druhá u internisty ve městě. Stačil jsem se podívat i na nějaké byty, viděl jsem i ten kde bydlel Michal Papadopulos. K tomu ještě zařizování v bance, vyřízení osvědčení, abych vůbec mohl hrát, jakési tamní registrace. Měl jsem toho první den dost, byl jsem rád, že jsem si na hotelu lehl do postele.
A záhy asi došlo i na vyloženě fotbalové povinnosti...
Trénink druhý den, pak předzápasový. Bylo hned o čem diskutovat, když zkolaboval kapitán Kölnu Özat. Zdravotní prohlídky nejsou od věci. Aspoň víte, že jste zdravý.
Poznal jste už i atmosféru zápasu bundesligy, i když jen coby náhradník při výhře 5:2 nad Hoffenheimem...
To se jen těžko vyjadřuje slovy. Při rozcvičení to ještě vypadalo jako na Spartě, ale pak přijdete na hřiště a je plno. A to Leverkusen nemá ty úplně nejlepší fanoušky, ale kluci říkali, že se tentokrát fandilo hodně. Stadión je rozestavěný, až bude hotový, tak to bude paráda. Při 22 000 diváků je to takové útulné. Teď nás ale čeká Hamburk. A 70 000 diváků.
Dá se říci, že do Německa jste vzhledem k dlouholetému angažmá vašeho otce tak trochu mířil na hostování jako domů?
Beru Německo jako druhý domov. Dlouho jsem říkal, že jsem tam prožil půl života. Teď tedy třetinu. Rok školka, šest let škola... Ale domov jako takový mám samozřejmě v Uherském Hradišti, i když za léta ve Spartě jsem si zvykl i v Praze. Ale začátky jsou vždycky těžké. I teď. Od klubu jsem dostal Audi A3 bez navigace a bloudil jsem. Trasa, kterou jsem s průvodcem jel dvě minuty, mně samotnému pak trvala čtvrt hodiny.
Přijede vám pomoci táta?
Měl by dorazit po reprezentační akci. Přiveze mi tam auto. Nabalím mu do něj ještě nějaké věci.
Přišla na něj řeč při vašich prvních krocích v klubu?
Pamatují si ho jako libera, ale zase tolik jsem se o tom s nikým nebavil. Koneckonců v týmu patřím ve svých třiadvaceti už mezi starší, jsem asi šestý sedmý v pořadí, protože tým Leverkusenu je hodně mladý. Takže si tátu nikdo ani v akci moc nepamatuje.
Jaké zázemí si chcete vytvořit v Německu?
Přítelkyni teď nemám. Takže tam budu sám. Byt jsem si nakonec vyhlédnul v centru Kolína. Hned u Rýna. Je krásný, pronajímá ho příjemná paní. No ale kdo ví, jak to ještě dopadne.
Jaké bylo přivítání od mužstva?
Podal jsem ruku klukům v kabině a hned mě zavedli za trenérem Labbadiou (kdysi hrál i s Kadlecovým otcem v Kaiserslauternu - pozn. aut.). Vysvětlil mi, co a jak chce hrát. A po zápase čekal na nás tři, co jsme nehráli, trénink. Kouč si mě chtěl asi pořádně prověřit. Při náročném kolečku cviků mi dýchal na záda. Všechno dělal se mnou, prohnal mě. Překvapilo mě, že to vydržel. Asi na sobě pořád pracuje.
Počítáte se základní setavou nebo to bude velký boj a dlouhé čekání?
Kádr je tam hodně kvalitní. Na postu levého obránce hraje Diakpa z Pobřeží Slonoviny. Uzdravil se Slovák Greško. Může tam hrát i pravák Sarpei. Konkurence je veliká. Ale chci se prosadit. Počítám, že šanci dostanu a bude záležet na mě, jestli se prosadím.
Počítáte i s tím, že budete případně putovat sestavou na jiné místo?
Ve Spartě jsem hrál i levý kraj stoperské dvojice, když měl Tomáš Řepka trest, ale trenérovi jsem vysvětlil, že to byla výjimka. Uvidíme.
Je bundesliga i vzhledem k tomu, že jste v Německu žil, pro vás vysněnou soutěží?
Znám ji jako žádnou jinou. Sleduji sestříhy a všecho, co se děje kolem. Když mi představovali některé lidi z klubu, říkal jsem, že nemusejí, že je znám. Třeba Ulf Kirsten (kdysi hráč, nyní kouč béčka Leberkusenu - pozn. aut.). V době, kdy jsem v Německu žil - mezi roky 1990 a 1996 - jsme znal více tamních háčů než českých.
Tušíte, jak si vedou vaši spoluhráči případně rivalové ze žákovských týmů, v nichž jste kdysi začínal s fotbalem?
Jeden hrál za Kaiserslautern, ale zranil se a nevím, kde je teď. Hrávali jsme s Dortmundem i Bayernem, takže určitě jsem proti některým dnes známým jménům hrál.
Bude vám sedět bundesligový herní styl?
Nejsem ten úplně nejříznější obránce, takže by mi měl vyhovovat více než ten z anglické ligy.
A co kvalita bundesligy? Často o ní někteří odborníci při srovnávní s jinými soutěžemi pochybují...
Těžko říci. Každá liga má něco specifického. I česká. V Německu je nejvíce diváků, v Anglii nejlepší hráči. Alespoň se to říká. Všude je něco pozitivního a poznat to, není od věci. Já bych se třeba nebránil ani tomu jít třeba do Skotska, když před časem měl zájem Celtic.
O víkendu hrajete proti Hamburku, v jěhož dresu působí váš kolega z reprezentace David Jarolím. Probíral jste s ním bundelisgu a váš přestup?
Nejen s ním. Bavil jsem se o tom s Jardou Blažkem a Vencou Svěrkošem. S Davidem jsme se bavili o tom, co mě čeká. Zadoufal, že se potkáme na hřišti.
V Hamburku vyšplhal na pozici kapitána, ale není příliš v oblibě jako protivník. Jak nepříjemným soupeřem může být?
Nehrál jsem proti němu. Jen na tréninku v reprezentaci. Ale to, že je kapitánem, naznačuje, jak silnou pozici má.
