Článek
Kvalifikační dvojzápas se Slovinskem a Slovenskem ještě špílmachr národního týmu nestihne, jeho návrat na trávník se však už konečně blíží. „V pondělí mě navštívil v Londýně trenér reprezentačního týmu Petr Rada. Popovídali jsme si, udělalo mi to obrovskou radost. Pan Rada si sedl i s koučem Arsénem Wengerem a slyšel od něj přímo, jak to se mnou vypadá,“ líčí Rosický.
Kdyby záložníka nezačala bolet třísla, věří, že už by touto dobou trénoval s A mužstvem Arsenalu tak, jak to kouč Wenger avizoval asi před dvěma týdny. „Podstatné je, že operované místo, kde mám tu prokletou podkolenní šlachu, je v klidu a dobře snáší tréninkové zatížení. Po tom obrovském výpadku si tělo zvyká na běžný ‚provoz‘, dobře se adaptuje na vysokou zátěž, ale přitom se přece jen někde něco ozve. Ale už se cítím skoro normálně,“ raduje se „Rosa“.
Reprezentaci ještě musí oželet
Jeho slova znějí trenérům i fanouškům jako rajská hudba. Vždyť v minulých měsících se často spekulovalo o tom, jestli se „Malý Mozart“ k fotbalu ještě vůbec vrátí...
„Na sraz národního mužstva bohužel kvůli tříslu nepřijedu, i když jsem se moc těšil. Ale když už jsem se zraněním bojoval skoro 13 měsíců, tak teď nemá smysl nic pokazit či uspěchat na poslední chvíli,“ potřebuje ještě pár týdnů klid.
V minulých dnech trénoval jen s těmi hráči, kteří se vraceli po zranění nebo byli v Arsenalu noví – například s Theo Walcottem, Abu Diabym nebo Andrejem Aršavinem. „Jen co se tříslo uklidní, tak bych měl brzy naskočit do přípravy s celým áčkem. Podle toho, jak mi to půjde, určí trenér Wenger termín, kdy nastoupím do zápasu za rezervu,“ nemůže se Rosický dočkat, až zase kopne míče v soutěžním utkání.
K návratu dojde v dresu rezervy
Na radosti mu nic neubírá, že to zatím bude jen v dresu béčka. „V Anglii mají rezervy profesionálních klubů svou vlastní soutěž, na kterou chodí celkem dost lidí, takže utkání mají docela dobrou atmosféru. V Premier League je to naprosto normální postup, že zraněný hráč po vyléčení nastoupí nejdřív na pár utkání rezervy a pak se vrátí do áčka.“
Rosický se zkrátka strašně těší na fotbal a nemůže se ho dočkat. „Už v tom není ten stres, který mě trápil dřív. Během pauzy dostala psychika dost zabrat, člověka napadaly všelijaké myšlenky. Například že už nikdy nebudu hrát fotbal. Ale návratem do denního fotbalového režimu a tréninkem, v němž jsem dělal velké pokroky, se ten stres rozplynul. Tříslo už není překážkou come-backu, cítím značnou jistotu,“ rozplývá se Rosický na svých stránkách.
