Rubriky:

Reprezentace

Sivoka při oslavách málem rozsápali, přesto nedá na turecký double dopustit

11. srpna 2009 07:15 - PRAHA

Zažívá plodné období. Double v Turecku, divoké oslavy, narození syna a teď po roce také návrat do fotbalové reprezentace. Tomáš Sivok si hektické týdny náležitě užívá. „Nic jsem nedostal zadarmo. Mám život jako na houpačce, ale teď jsem nahoře,“ usmívá se defenzivní všeuměl, který se jako stoper stal oporou Besiktasu Istanbul.

 

Václav Jirsa, Právo

Od loňského mistrovství Evropy v reprezentaci nebyl, až nový kouč Ivan Hašek povolal Tomáše Sivoka zpátky na přátelský duel s Belgií. Během první sezóny v Besiktasu Istanbul však měl bývalý kapitán Sparty svých starostí dost a dost. „Honili jsme titul a byli pod velkým tlakem. Člověk z toho málem ani nespal,“ líčí svérázné turecké prostředí.

Přitom po podzimu se zdálo, že sezóna už je pro tým v černobílých dresech ztracená. „Vánoce nebyly nic moc. Sám pro sebe jsem si říkal, kolikátí vlastně skončíme. A pak se to na jaře úplně otočilo. Fotbal je jako život, jednou jsi dole, jednou nahoře. Je to samozřejmě příklad i pro reprezentaci. Dokud šance na postup na mistrovství světa je, budeme se o ni prát. To nám hned na úvod srazu připomněl i trenér Hašek.“

Divočinu zaplatil vlastní krví

Besiktas nakonec získal nejen mistrovský titul, ale vyhrál i Turecký pohár. A Sivok divoké oslavy málem nepřežil. Při předávání trofeje na stadiónu ho vlastní fanoušci skoro rozsápali a z uší, které měl čtyři dny předtím píchané, se mu valila krev...

„Pak už jsem měl opravdu strach. Po šesti letech se fanouškům Besiktasu splnil sen, po nadvládě konkurence jsme zase vyhráli titul. Jsou to ale fanatici a policisté situaci nezvládli,“ popisuje teď již s úsměvem na rtech. „Turci včas utekli do kabiny, ale já to neznal a zůstal tam jako blbec. Fanoušci mě popadli, začali mě rvát a škrábat. To opravdu moc příjemné nebylo. Až dva policajti mě zachránili, lidi odhodili a dovlekli mě na pódium.“

Angažmá v Udine mu nevyšlo, při krátkém návratu do Sparty mu titul také unikl. Tureckého double si tak patřičně cení. „Je to jednoznačně můj největší fotbalový zážitek, který se mi těžko bude něčím překonávat. S tím počítám,“ uvědomuje si Sivok.

Porod nestihl, takže neomdlel

Třeba však bude mile překvapený již v Lize mistrů, do níž se Besiktas díky titulu probojoval. „Těžko říci. Věřím si, že se v sestavě udržím. Ligu mistrů jsme hrál naposledy před čtyřmi lety se Spartou, takže po takové pauze si ji asi vychutnám víc, než když mi bylo dvacet. Fanoušci jsou dost namlsaní a chtěli by postup ze skupiny. Uvidíme, každopádně cítím, že pro klub je letos Liga mistrů důležitější než domácí soutěž.“

Tomáš je od 30. června otcem syna Andrého Thomase a spolu s manželkou Michaelou je už rodina pohromadě v Turecku. „Když jela Miška do porodnice, sedl jsem na první letadlo a letěl domů. Malý se narodil o tři hodiny dříve, než jsem v Praze přistál. Asi to tak bylo lepší. Chtěl jsem u porodu být, ale nevím, jestli bych to ustál. Takový silák zase nejsem, spíš by musela manželka křísit mě než já ji,“ usmívá se fotbalista, jemuž se přitom na trávníku pořádně jiskří od kopaček.

Ačkoliv ještě ve Spartě hrál raději defenzivního záložníka a výpomoc na stoperu bral s nevolí, v Istanbulu si už v obraně zvykl. Proto doufá, že ho nový kouč Hašek vrátil do reprezentace pouze jako stopera. „Zvykl jsem si a je to pro mě lepší než věčné pendlování. Nedostal jsem nic zadarmo, musel jsem si návrat vybojovat. Myslím, že trenér viděl některé zápasy, které mi v Besiktasi vyšly. Je to pro mě výzva, abych se v nároďáku udržel delší dobu,“ přeje si Sivok.

Pavel Dosadil, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace