Tehelné pole, stadión velebený i proklínaný

„Slovenské publikum bývalo fantastické a hnalo nás za výhrami,“ vzpomíná ještě dnes kanonýr Zdeněk Nehoda. K bratislavskému Dunaji se československá reprezentace uchylovala po válce k většině klíčových kvalifikačních bitev. Stadión na Tehelném poli, do jehož ochozů se původně vešlo padesát tisíc diváků, byl svatostánkem, v němž národní mužstvo neprohrávalo a důležité zápasy zvládalo.

„Bývalo tam fantastické prostředí. Tribuny pravidelně nabité k prasknutí, slovenští fanoušci, kteří nás dokázali vytrvale povzbuzovat od první do poslední minuty, prostředí, jež nám dávalo vědomí síly a neporazitelnosti,“ vybavuje si velká utkání v reprezentačním dresu u bratislavského Dunaje Ladislav Vízek. A že jich tam něco sehrál.

Třeba když šlo československé reprezentaci o postup na Mundial 1982 do Španělska a v zápase se sbornou Sovětského svazu se v listopadu roku 1981 zrodila remíza 1:1, která vyhovovala oběma mužstvům, neboť jim garantovala postup.

„Jenže ono moc nescházelo a my se do Španělska vůbec nemuseli dostat. Když mě v bratislavské kvalifikaci poslal na poslední půlhodinu na hřiště místo Kříže, nakopl jsem na place Blochina, Mohlo být po postupu. „Opatrně, moloděc, nebo začneme hrát naplno,“ ucedil a mně v ten moment došlo, že velký ruský bratr je svolný s tím, že nás na šampionát milostivě pustí. Tehdy na trávníku Tehelného pole jsem měl a dodnes mám pocit, že remíza byla s vedením sborné domluvená a Rusové potřebný bod nechali,“ vzpomíná na památné utkání Ladislav Vízek.

Vědomí síly pramenící z kouzla Tehelného pole se však začalo rodit mnohem dřív...Už na podzim třiapadesátého hrálo reprezentační mužstvo vedené tehdy trenérem Borhym v Bratislavě klíčový kvalifikační duel o postup na MS ve Švýcarsku. Tým kolem Stacha, Šafránka, Nováka, Krause, Pažického, Hemeleho a spol. dokázal s Bulhary uhrát bezgólovou remízu, což k cestě na mistrovství světa stačilo. A že v zemi helvétského kříže dopadl národní tým neslavně a už po skupině se pakoval? To už byla jiná kapitola...

Rovněž před cestou na stříbrný šampionát v Chile se nejdůležitější kvalifikační výhra zrodila na Tehelném poli. Vytlačilovo mužstvo tam porazilo dva góly Pospíchala a jednou brankou Kvašňáka a Kadraby Skotsko 4:0 a vynutilo si tak dodatečný zápas v Bruselu, v němž v prodloužení rovněž 4:2 vyhrálo.

Na začátku cesty ke zlatu z mistrovství Evropy 1976 v Bělehradu bylo pro změnu bratislavské vítězství nad Anglií 2:1 v památném utkání, které se muselo pro hustou mlhu opakovat o den později. Nehoda s Galisem ho tehdy před 40 tisíci diváky na Tehelném poli rozhodli a Ježkova parta se vydala na triumfální pochod, který skončil až Panenkovou penaltou na bělehradském Maracaná při penaltovém rozstřelu s Německou spolkovou republikou.

V devadesátých letech ovšem kouzlo Tehelného pole vyprchalo a stadión se změnil v prokletí. V éře Havránka, Masopusta či naposledy Máčaly už měli v reprezentaci převahu hráči z českých klubů, jimž už slovenské publikum domácí prostředí rozhodně nepřipravovalo. Zvláště, když národní mužstvo u Dunaje zpackalo, co jen mohlo... V říjnu dvaaosmdesátého třeba vyhraný zápas se Švédskem, v němž ještě dvě minuty před koncem vedlo 2:0, ale nakonec bylo rádo za remízu 2:2. Však také trenér našich soupeřů ve skupině Italů Enzo Bearzot nemohl uvěřit, jak Havránkovo mužstvo zkolabovalo. Z tribuny totiž odcházel deset minut před koncem za stavu 2:0, aby stihl letadlo z Vídně...

To byl ale jen začátek prokletí, jež na společnou československou reprezentaci Tehelné pole seslalo. Zmiňovaná kvalifikace o účast na ME 1984 se ještě dala zachránit, jenže v posledním utkání československý tým v Bratislavě zase jen remizoval. Pro změnu s Rumuny a tehdy 1:1... A když pak Máčala v boji o postup na ME 1992 do Švédska v Bratislavě dokonce prohrál 1:2 s Francií, přestalo kouzlo Tehelného pole působit úplně.

Až po letech si na něj vzpomněli čeští hráči, když pod Brücknerem válčili o postup na MS 2006 do Německa a v Bratislavě slavně 3:0 vyhráli. Nebylo by vůbec špatné, kdyby si na chátrajícím a dosluhujícím Tehelném poli, které má podle plánů slovenské vlády a fotbalu nahradit nový Národní stadión, v sobotním večeru kouzlo znovu připomněli...