Hlavní obsah

Hašek vlil nároďáku sebevědomí, proto šance na Afriku stále žije

Pavel DosadilSport.cz

Celá fotbalová Evropa sleduje českou raritu. Šéf svazu Ivan Hašek sestoupil ze svého křesla na trenérskou lavičku, aby spasil reprezentaci a ze zoufalé situace ji ještě přece jen dovedl na mistrovství světa 2010. Těžko říci, zda je národní tým po prvním kvalifikačním dvojzápase pod jeho vedením Africe blíž či dál. Postup už každopádně nemá ve svých rukou.

Foto: Michaela Říhová, Právo

Václav Svěrkoš (vpravo) gratuluje spoluhráči Milanu Barošovi ke gólu v utkání proti San Marinu.

Článek

Remíza 2:2 na Slovensku, povinné vysoké vítězství 7:0 nad San Marinem. To je úvodní vklad spasitele Ivana Haška pro záchranu africké mise. Postavení české reprezentace se tak nezměnilo - nejenže musí sama zbývající zápasy s Polskem a Severním Irskem vyhrát, ale navíc doufat, že Slováci zastaví natěšené Slovince. Nenápadný tým okolo střelce Novakoviče má totiž na rozdíl od Čecha, Rosického, Baroše a spol. postup ve svojí moci.

Češi zase mají sebevědomí a sílu

Kvalifikaci začali Češi hodně zakřiknutě. V Severním Irsku i ve Slovinsku se jim nabízelo, aby po přestávce zaútočili na tříbodové výhry. Netroufli si, radši hlídali bezbrankové plichty. A když dostali od Poláků i Slováků první gól, nedokázali zápas zvládnout a prohráli.

Pod Haškem přece jen zavládla nová atmosféra, nároďák si znovu začal věřit. Dokázal otočit již přátelský duel s Belgií, na Slovensku pak v kritických chvílích dvakrát srovnal náskok soupeře.

„Zase máme sílu. Ve špatné situaci jsme táhli za jeden provaz, nepanikařili jsme, nezabalili to. Šli jsme si za svým cílem. To se nám dřív nedařilo. Když jsme dostali gól, ztratili jsme hlavu a chtěli to zlomit silou. Teď jsme dodrželi, co jsme si řekli. A to se nám vyplatilo,“ pochvaloval si v Bratislavě kapitán mužstva Petr Čech.

Ani to jim nemusí stačit

Zjištění je to příjemné, ale oživení možná přišlo příliš pozdě. Nad Haškovou záchranářskou misí se od samého začátku vznáší jeden velký otazník - může ještě vůbec postup stihnout? Ani samé výhry nemusí stačit a pokud Slovinci uspějí na Slovensku, bude konec. Přímý postup je navíc v tahu, takže zbývá jen zrádná baráž...

Kam dal Rada oči!?

Duel se San Marinem je nutno brát s rezervou, vypovídající byla především bitva na Slovensku. Příjemnými staronovými objevy reprezentace jsou Hübschman a Pudil. První zapadl do bitvy na Tehelném poli tak samozřejmě, jako by v nároďáku čtyři roky nechyběl. V Uherském Hradišti si pak připsal dvě gólové asistence a především po střídání Rosického ukázal, že umí víc, než jen bořit.

Při jeho bohatých zkušenostech z úspěšného Šachtaru Doněck to ostatně není žádný div. Tím méně je ovšem pochopitelné, proč takového hráče ignoroval Petr Rada. Bývalý kouč nepovolal Hübschmana ani na loňský dvojzápas s Polskem a Slovinskem, kdy neměl k dispozici ani Rosického, ani Poláka. Stejně tak Rada neviděl Pudila, který byl v Bratislavě mužem zápasu a také v Uherském Hradišti po svém příchodu hru oživil.

Oba hráče musel povolat až František Straka a jeho nástupce Hašek si je v mužstvu logicky ponechal.

Vstali noví stopeři

Pochybnosti budilo nové složení stoperské dvojice, protože zkušený Ujfaluši v nároďáku skončil. Hašek ovšem účinné varianty našel. Duel na Slovensku výborně zvládla nečekaná dvojka Sivok - Kadlec, proti San Marinu zase nasadil Hubníka s Rozehnalem. Nachystaný je i navrátilec Jiránek. Uvidíme, kdo si o trenérovu přízeň řekne trvale.

Baroš je při chuti, Kollera však Hašek potopil

Slováky proženeme s útočnou dvojí Koller - Baroš, která dala dohromady 88 gólů, těšili se fanoušci. Nejen je však zaskočilo, že na hrotu nastoupil osamocený Koller, za ním zela třicetimetrová díra a Baroš začal jen na lavičce. Na hřiště se dostal v 55. minutě právě místo frustrovaného Dina, který pak unáhleně oznámil další konec v reprezentaci.

Nelze se ubránit dojmu, že se dvojicí Baroš - Koller se dalo v Bratislavě vyhrát. A že obra ze Samary, jehož nároďák rok úpěnlivě prosil o návrat, Hašek potopil hned při první příležitosti. Pro klíčové zápasy s Poláky a Iry mu tak ubyla jedna osvědčená zbraň, která stále mohla mít velkou účinnost. Baroš přece vždycky těžil z Kollera a Koller zase z Baroše - a ten v obou zápasech potvrdil, že má mimořádný gólový apetit...

Špílmachr Rosický zase kope

Tak přece jen se vrátil. Zápas se Slováky ještě nestihl, proti San Marinu však už po 592 dnech soutěžního půstu Tomáš Rosický nastoupil. Víra, že se po obezřetném startu v dalších týdnech v dresu Arsenalu rozehraje, posiluje naději fotbalového národa, že se reprezentace přece jen alespoň do baráže nakonec dostane.

Reklama

Související témata: