Rubriky:

Reprezentace

Baroš nad pohmožděným palcem jen žertoval: Ten k fotbalu nepotřebuji

7. října 2009 08:05

Pohoda z něho přímo prýští. Sebevědomí zrovna tak. Legionář ve službách tureckého Galatasaraye Milan Baroš prožívá báječný podzim. V Turecku a v reprezentaci nastřílel v sedmnácti zápasech patnáct gólů. „Cítím se dobře, teď ještě aby to vydrželo i v příštích deseti dnech,“ přál si, když dorazil se zabandážovaným palcem na pravačce za českou reprezentací.

 

Michaela Říhová, Právo

Haškovo tajemství kolem zraněných hráčů se tedy postupně odhaluje. Jedním ze čtveřice jste vy...

Ale ruku k fotbalu přece nepotřebuji, se zatejpovaným palcem jsem hrál i poslední utkání turecké ligy.

Takže nejde o žádné nové zranění?

Jak se to vezme, vykloubil jsem si ho ve čtvrtečním zápase Evropské ligy. Spadl jsem na zem, nechal tam palec a ruka šla dál.

Příčina, proč jste překvapivě prohráli s Ankaragücü je tedy na světě...

Pro mě to žádná komplikace nebyla a není. Až dosud nám všechno vycházelo, neboť trenér Rijkaard vnesl do mužstva řád a taktiku, která třeba loni scházela, drží mužstvo pokupě, ordinuje nám presink. Teď jsme ale měli v posledních dvou zápasech moře smůly, takže jsme ztratili čtyři body. Neproměňovali jsme šance, trefovali tyče a břevna...

Pro klubovou generalitu to musí být velké rozladění. Zvláště, když váš největší konkurent Fenerbahce jede ligou suverénně a zatím netratil ani bod.

Nevím, jak se vedení na poslední prohru tvářilo, protože jsem po zápase odlétal do Prahy. Samozřejmě že pětibodová ztráta nepříjemná je, neboť titul chceme. Proto musíme v následujících třech zápasech zabrat, aby bodové manko nenarostlo ještě víc. Zvláště když hrajeme na Fenerbahce...

Vy si ale stěžovat nemůžete - sedmnáct zápasů za Galatasaray a reprezentaci a v nich patnáct gólů.

Bilance je to sice pěkná, ale ty zápasy jsou už pryč. Pochopitelně se budu snažit střeleckou normu plnit dál, ale když ve dvou následujících kvalifikačních zápasech dají góly obránci a my vyhrajeme, spokojen budu také.

Problém je ovšem v tom, že kvalifikaci nemáte ve vlastních rukou a ani výhry nad Polskem a Severním Irskem vám stačit nemusí...

To je samozřejmě ošidné, ale věřím, že Slováci zápas se Slovinskem nevypustí. Ani nemohou, aby měli první místo ve skupině a tím přímý postup na mistrovství světa jistý. Navíc budou chtít určitě před domácí fanoušky slavit.

Pak už nezbude, než abyste získali povinných šest bodů a mohli slavit také.

Věřím, že to zvládneme a baráž hrát budeme.

Už jste spekuloval, na koho byste chtěl v baráži o Afriku narazit a komu se naopak vyhnout?

Mohou se tam dostat samé obrovsky silné mančafty - Rusové, Portugalci, Francouzi, Chorvati. Ale hlavně - baráž je úplně jiná než kvalifikace, protože se hraje jen na dva zápasy, v nichž rozhodují maličkosti. Ostatně, když šlo proti Belgii o cestu na mistrovství světa do Asie, přesvědčili jsme se o tom sami. Tři červené ve dvou utkáních nás stály postup.

Připouštíte si, že vzhledem k současné formě a střelecké potenci jste hráčem, na něhož reprezentace a vlastně celý český fotbal asi nejvíc spoléhá?

Poslední zápasy mně vyšly, takže cítím důvěru, což je hrozně důležité. A že budeme hrát pod tlakem? Nepamatuji si v poslední době zápas, který bych pod tlakem nehrál. Taková utkání hraje každý z nás mnohem raději než střetnutí, v nichž o nic nejde. Zvláště teď, kdy jsou karty jasně rozdané.

Jak jsou rozdané?

Potřebujeme vyhrát a vyhrajeme, protože já se chci do Afriky podívat.

Jenže Poláci přijedou s novým trenérem a vlastně i novým mužstvem...

Vím o tom, Polák Dudek mně psal. Jsem rád, že se zase uvidíme.

A ve spolupráci s Rosickým, který se po dlouhé odmlce do reprezentace vrací, na trávníku Poláky porazíte...

Jsem rád, že se mu vrací bývalá forma, že odehrál dobré zápasy za Arsenal i vlastně za nároďák proti San Marinu, že se nese na vlnách euforie, která každý návrat provází. Vím, o čem mluvím, protože podobné pocity jsem také zažíval, když jsem v minulosti pět měsíců nuceně absentoval. Doufám, že se do top formy dostane co nejdřív.

Nejlepší by bylo, kdyby ji měl už ve dvou zápasech, které teď reprezentace čekají a spolupráce Baroš - Rosický fungovala tak, jako v minulosti...

Má vrozenou kreativitu, dokáže vymyslet finální přihrávku, kterou útočník potřebuje, přinést do hry různé varianty. Je to prostě výjimečný fotbalista.

Narazil jste na top formu. Zdá se, že vy sám jste se do ní po pěti letech zase dostal. Můžete porovnat Baroše z roku 2004 a Baroše současného?

Těžké a hlavně zbytečné srovnávat současnost s tím, co bylo před pěti lety. To už je minulost, pouze krásná vzpomínka. Teď je podstatné, že se cítím dobře, ještě podstatnější pak bude, abych po zápasech s Poláky a Severními Iry mohl říci, že jsem byl pro mužstvo přínosem a že jsme šest potřebných bodů udělali.

Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace