Článek
Muselo to pro vás být obrovské zklamání. Porazit Poláky a pak se dozvědět, že Slovinci vyhráli na Slovensku...
Slováci museli být pod obrovským tlakem a znovu se ukázalo, že poslední krok bývá nejtěžší. Jim ale nic vyčítat nemůžeme. Hráli přece o svůj postup a teď s ním mohou mít ještě veliké problémy.
Asi ani vy nedoufáte, že by Slovinci mohli ztratit body v San Marinu.
Moc velká naděje to samozřejmě není. Ale dokud existuje, musíme jí věřit. Severní Irsko budeme chtít každopádně porazit, už jen kvůli fanouškům.
Věděli jste během svého utkání, že se skóre na Tehelném poli nevyvíjí příznivě?
Vůbec ne, já až po zápase zjistil, že Slováci prohrávají 0:1.
A jaká pak byla nálada v kabině?
Jaká mohla být... Z člověka v takovou chvíli třeba i nějaké to ostřejší slovo vypadne. Ale jak říkám, Slováci ještě pro sebe poslední krok neudělali a my jsme si to prohráli už předtím.
Kde jste kvalifikaci ztratili?
Těžko říci, každý zápas je důležitý. Tím spíš, že naše skupina je nesmírně vyrovnaná. Slováci měli ze začátku i dost štěstí, takže nám utekli.
Bude těžké motivovat se na marný boj se Severním Irskem?
Určitě ne, nic nevypustíme. Bude to přece mezistátní zápas za Českou republiku, i když šance na postup už je malá.
Po třech vrcholných turnajích bude reprezentace na šampionátu chybět. A zrovna v době, kdy jste se do ní zase vrátil.
To mě moc mrzí, protože od trenéra cítím velkou důvěru. Je mi šestadvacet, ale co bude za dva roky při mistrovství Evropy, kdo ví... Chtěl jsem si na mistrovství světa zahrát.
