Článek
Nebyly to pro něho ani trochu lehké týdny. Nejprve ho po nočním flámu pro prohraném kvalifikačním duelu se Slováky vyobcovali z reprezentace, pak se těsně před startem nového ročníku anglické druhé ligy zranil a z kádru Readingu vypadl.
Po zranění skončil v rezervě
„V poslední přípravě proti Chelsea jsem si poranil třísla, zranění se táhlo a skutečně to se mnou nevypadalo růžově. I proto, že to Readingu přišel nový trenér Brendan Rodgers, který si přivedl své hráče, takže o dvě místa uprostřed středové řadě se nás ucházelo hned sedm. Skončil jsem v rezervě, s áčkem jsem už ani nejezdil k zápasům na cizí hřiště, takže jsem vážně uvažoval o odchodu,“ přiznával Matějovský, jak složité údobí prožíval.
Problém byl ovšem v tom, že v anglickém druholigovém klubu má smlouvu podepsanou až do června roku 2011 a Reading nechtěl o Matějovského odchodu slyšet. Dokonce ani hostování, které si vysnil, nepřicházelo v úvahu, takže proklamované námluvy s pražskou Spartou, o nichž se v tuzemsku tolik mluvilo a psalo, se odbývaly jen ve sférách bohapustých hypotéz a zbožných tužeb manažerů.
Tři zápasy a už je z něho stavební kámen
„Nejsem typ, který by vyhledával konflikty, problémy nedělám, nemám ve zvyku se zaseknout, takže jsem prostě trénoval dál a čekal. Pak jsme s rezervou vyhráli 4:0, já zahrál celkem slušně a trenér prohlásil, že si šanci zasloužím. A ve třech posledních zápasech mě opravdu postavil, dokonce tvrdil, že představuji základní stavební kámen Readingu, “ ulevilo se Matějovskému, že snad to nejhorší má za sebou. „Žádný fotbalista není spokojený, když nekope.“
Reading už doma nevyhrál 17 zápasů
Jenže teď musí s celým Readingem čekat, kdy bude mít nejhorší za sebou i mužstvo. Ještě na jaře bojovalo o návrat do Premier League, na podzim se mu až zoufale nedaří a propadlo se až na třetí příčku od konce. A kdyby jen to - Reading nevyhrává ani doma, takže šňůra jeho nezdarů před vlastním publikem se po poslední remíze s Ipswichem netáhla na 17 zápasů.
„Nevysvětlitelné, nikdy jsem nic podobného nezažil. Jen na smůlu se ale donekonečna vymlouvat nemůžeme, i když třeba právě s Ipswichem jsme hráli dobře, dvakrát jsme nastřelili břevno, spoustu šancí neproměnili, sudí neodpískal jasnou penaltu,“ vyvádí i Matějovského dlouhá šňůra nezdarů, o níž se na ostrovech moc a moc píše a debatuje, z míry.
Přijdou už konečně lepší časy?
„Přitom před sezónou nic nenasvědčovalo tomu, že spadneme do spodních pater tabulky. Samozřejmě, pár klíčových hráčů se prodalo a s novým trenérem přišli noví fotbalisté, jenže takový propad? Nevyšel nám začátek a pak už se na zpackaný úvod nabalovaly další nezdary. Ještě ale máme před sebou třicet kol, takže situace se dá zachránit,“ věří Matějovský v lepší časy.
V Readingu, v reprezentaci ale samozřejmě také. „Nemá smysl se vracet v národním mužstvu k tomu, co bylo, je třeba se dívat do budoucna. Jsem tady, abych reprezentaci pomohl a odevzdal maximum, o což jsem se snažil při každém srazu. Musíme se snažit, aby český fotbal byl zase úspěšný a napravil si uvadající renomé, které v očích veřejnosti má,“ sliboval na prahu nové reprezentační éry Marek Matějovský.
