Rubriky:

Reprezentace

Sivok hájí nováčky v reprezentaci: Potřebují čas, nemohou se učit od Nedvěda jako já

25. listopadu 2009 08:52

Za Besiktas Istanbul odehrál Tomáš Sivok jedenáct z třinácti utkání turecké ligy, nastoupil v základní sestavě svého klubu ve všech čtyřech představeních v Lize mistrů. Zatímco v nejprestižnější klubové soutěži má turecký šampión jen bod, v ligové honičce vyhrál posledních šest zápasů a nechal zapomenout na trápení z úvodu soutěže. „Posily už zapadly, začínáme se rozjíždět,“ tetelí se blahem šestadvacetiletý zadák, který do středečního duelu Ligy mistrů proti Manchesteru nemůže nastoupit pro žluté karty.

 

Petr Horník, Právo

Jak moc vás mrzí, že nemůžete nastoupit do dnešního utkání s Manchesterem United?

Pochopitelně jsem chtěl tenhle zápas hrát, protože z našeho pohledu jde o vrchol skupiny. Vše mě mrzí zvláště proto, že jsem poslední žlutou kartu dostal naprosto zbytečně. Ale trenér mi nic nevyčítal. Spíše bral situaci tak, že kdybychom v posledním duelu skupiny bojovali o postup do Evropské ligy, budu připraven do hry.

Navíc zkušenost s Ligou mistrů na Old Trafford už máte za sebou z let minulých takže by pro vás stejně nešlo o žádnou převratnou novinku...

Atmosféru zápasu na Manchesteru jsem zažil se Spartou. Tehdy pod trenérem Strakou jsme tam sehráli vydařený duel. Ještě pět minut před koncem jsme prohrávali pouze jedna dva, i když nakonec jsme dostali góly čtyři. Ale zážitek to byl parádní. Nicméně klidně bych si utkání na hřišti slavného Manchesteru zopakoval. Ale nedá se nic dělat. Teď si prostředí alespoň vychutnám z pozice diváka.

Odpočinek přijde určitě vhod i s ohledem na nedávné zranění, kvůli němuž jste musel vynechat reprezentační turnaj ve Spojených arabských emirátech. Už jste se problémů s achillovkou zbavil?

Ne. Nejde úplně o úpon šlachy, jak se někde objevilo. V utkání Ligy mistrů s Wolfsburgem jsem dostal do paty ránu kolíkem od kopačky protihráče. A na noze mám teď díru jakoby po puchýři úplně do masa. I proto jsem před posledním ligovým zápasem proti Fenerbahce jen běhal v teniskách, protože v kopačkách byla bolest nesnesitelná.

Ale do ostře sledovaného istanbulského derby jste nakonec nastoupil...

Trenér chtěl, abych hrál. Dostal jsem nějaké prášky proti bolesti a na nohu znecitlivující gel. Ale hlavně mám na patě kopačky vyříznutou díru, aby mi bota na bolavé místo vůbec netlačila, protože jinak bych hrát nemohl. Sice jsem zranění cítil, ale v euforii, v níž jsme duel proti Fenerbahce dohrávali, jsem se nad vše povznesl.

Fenerbahce jste porazili 3:0. Byl z toho v klubu velký poprask?

Rozhodně ano, protože jsme je v lize neporazili v minulých třech sezónách. A teď jsme je přejeli rozdílem třídy. První poločas byl sice hodně opatrný, ale po prvním gólu krátce po přestávce jsme utkání ovládli a zápas dohrávali v naprosté euforii. Předvedli jsme nejlepší výkon sezóny.

Fanoušci vám teď zajisté odpustili i trápení z úvodu sezóny, kdy jste nemohli chytit dech a byli pod velkým tlakem, že?

Byli nadšení. Pro příznivce jde o prestižnější duel než s Galatasaray. My jsme z evropské části Istanbulu, Fenerbahce z asijské. Vše ještě umocnilo dlouhé čekání na výhru. Byl jsem v týdnu před zápasem ve městě s manželkou na kávě a fanoušci mě často zastavovali a říkali, že vyhrát prostě musíme. Cestou na stadión jsme se pak i s policejním doprovodem jen těžko prodírali přes davy fanoušků. A pochopitelně naše fanoušky těší i fakt, že na čelo ztrácíme už jen čtyři body.

Posledních šest zápasů jste vyhráli, takže se vám hned dýchá mnohem snadněji. Start sezóny byl přitom v podání vašeho klubu žalostný. V čem je největší rozdíl?

Od začátku tvrdím, že máme kvalitnější mužstvo než v minulé sezóně. Ale dlouho jsme na hřišti hráli jako individuality. Chvíli trvalo, než zapadli noví hráči a tým začal šlapat. Teď už jsme se rozjeli a já věřím, že klidně můžeme bojovat o titul. Kdybychom s Fenerbahce prohráli, ztráta by byla deset bodů. Nyní jsou sice pořád první a my třetí, ale rozdíl je jen čtyři body, což není tak zlé. Loni jsme po podzimu ztráceli více a nakonec ligu vyhráli.

Zatímco Besiktas chytil dech, problémy má fotbalová reprezentace, do jejíhož kádru patříte a v kvalifikaci o mistrovství Evropy 2012 byste měl být klíčovým stoperem. Jak jste sledoval vystoupení nově se rodícího týmu na turnaji v SAE?

Výsledky i hra byly špatné. Ale je třeba vidět, že se tvoří nový tým. Všichni volají po nových hráčích a ti prostě potřebují čas. Někteří byli v reprezentaci poprvé. Já se také musel v národním mužstvu rozkoukat. Měl jsem velkou výhodu, že bylo od koho se učit. Když jsem přijel poprvé na sraz, byl v týmu Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Vráťa Lokvenc...  Ale na turnaji v Emirátech byl prakticky jediný z mazáků David Rozehnal. Až dorazí Tomáš Rosický, Jarda Plašil nebo Petr Čech, chytnou se mladí tak jako jiní v minulosti. Ale je jasné, že nic nepůjde hned.

Radek Malina, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace