Článek
Na sobotním turnaji Fortuna Víkend šampiónů jste si v dresu Žiliny zahrál i proti svému bývalému klubu Slavii. Jak jste si to užil?
Paradoxem je, že když jsem před dvěma lety přišel do Žiliny, hrál jsem za ni hned 5. ledna na stejném turnaji a už tehdy i proti Slavii. Premiéra to tedy pro mě nyní nebyla.
Zažil jste ještě někoho ze současného kádru sešívaných?
Určitě. Ať už jsou to trenéři, nebo hráči jako Petr Janda a Matej Krajčík. Za Liberec se na turnaji předvedl i Marcel Gecov, se kterým jsem se taky ve Slavii potkal.
Od vašeho odchodu Slavia už dvakrát vyhrála ligový titul, postoupila do Ligy mistrů, to vás svým způsobem asi zamrzelo, ne?
Ještě aby ne. Do Slavie jsem přišel právě i proto, abych s ní do Ligy mistrů postoupil. Určitě jsem jí to ale přál a fandím jí do dneška. A vůbec přeji všechno dobré českému a stejně tak slovenskému fotbalu. Ve Slavii jsem vlastně dostal první šanci ve vrcholovém fotbale.
Nakonec jste v sešívaném dresu strávil čtyři sezóny, nepřemýšlel jste o českém občanství, potažmo o české reprezentaci?
Přiznám se, že jsem nad tím jednu dobu uvažoval. Jestli se nepletu, mohl jsem o občanství zažádat po pěti letech svého působení v Česku, jenže já jsem odjel po čtyřech letech. Teď už nad tím vůbec neuvažuji.
V podobném duchu se nyní spekuluje o útočníkovi pražské Spaty Bonym Wilfriedovi, jenž by se případně mohl stát prvním hráčem tmavé pleti v české seniorské reprezentaci...
Wilfried má určitě své kvality. A kdyby nakonec o české občanství zažádal, pro národní tým by mohl být zajímavou alternativou.
Kdybyste byl teď v jeho kůži, usiloval byste o to?
Já jako Brazilec jsem neměl téměř žádnou šanci, že bych někdy mohl hrát za reprezentace své rodné země, u nás je obrovská hráčská základna. Podobně tomu je jistě i u Wilfrieda v Pobřeží slonoviny. Pokud tady ten hráč působí dostatečně dlouhou dobu, zvykne si na místní kulturu, tak proč by nemohl Česko reprezentovat?
