Článek
Dva roky od inkriminovaného duelu s Tureckem, jenž na evropském šampionátu rozhodl o vyřazení české reprezentace už ve skupině, sice uběhly, ale vzpomínky na nešťastný závěr zápasu musejí být stále živé. Zvláště teď, kdy je na řadě odveta...
Ale takhle to přece vnímat nejde. Nehrajeme turnaj, ale přátelský zápas, k němuž nastupujeme za jiných okolností a v úplně jiném složení. Takže jaká odveta?!
Za vyřazení. Za lekci, kterou vám tehdy v Ženěvě Turci v posledních třech minutách udělili, když vám nasázeli dva góly a výsledek otočili!
To už je jednou provždy uzavřená kapitola. Samozřejmě jsme tehdy všichni věřili v úplně jiný výsledek, mě nevyjímaje. Dělilo nás jen pár minut od postupu a měli jsme mít sílu vedení udržet. Anebo alespoň ubránit remízu, protože mohlo dojít na prodloužení či případně penaltový rozstřel a všechno mohlo dopadnout jinak. Jenže přišel nešťastný třetí gól znamenající konec.
Turci budou chtít ale určitě i v New Jersey dokázat, že tehdy v Rakousku nešlo o náhodu...
Samozřejmě to pro nás bude test ohněm, neboť nový trenér Turků Hiddink přijel do Ameriky s nejsilnějším kádrem, jaký mohl dát dohromady. Logicky, protože v novém působišti chce poznat všechny hráče, kteří pro reprezentaci přicházejí v úvahu. A jím vybraní fotbalisté samozřejmě budou chtít dokázat, že mají na to, aby v mančaftu zůstali. Budou bojovat o svá místa, jako by jim šlo o život. O to těžší prověrka nás čeká.
Nemáte z ní obavy, když se původní Bílkova nominace prakticky rozpadla a pomalu celá jedenáctka nejlepších hráčů z ní vypadla?
Možná je lepší, že nás zranění a korektury v nominaci potkaly teď a ne v kvalifikaci. Pro hráče, kteří jsou v reprezentaci poprvé nebo zatím tolik příležitostí nedostali, budou zápasy s Turky a Američany obrovským přínosem. Třeba i proto, že se bude hrát v hodně bouřlivém prostředí, neboť ve vyprodaném hledišti budou mít turečtí fanoušci drtivou převahu. I to bude dobrá příprava na kvalifikaci, do níž na podzim vstoupíme.
Zmiňované obavy ovšem pramení i z dosavadních nepřesvědčivých výsledků české reprezentace, která po nástupu trenéra Bílka nepoznala, jak chutná vítězství...
Turnaj v Emirátech se skutečně nepovedl, ale ve Skotsku už hrálo naše mužstvo dobře a mělo vyhrát. Zlepšení každopádně prokázalo, takže teď bude na nás, abychom udělali další krok vpřed. Jednoduché to samozřejmě nebude, neboť máme v Americe zase úplně jiný tým a proti sobě mimořádně motivované soupeře. Domácí reprezentaci chystající se na světový šampionát do Jižní Afriky, stejně jako Turky, o nichž byla řeč.
Trochu překvapilo, že Guus Hiddink, jenž vás loni trénoval pár měsíců v Chelsea, dal po angažmá v Rusku mezi všemi nabídkami přednost právě Turecku. Zvláště, když ho třeba váš spoluhráč Drogba lákal k týmu Pobřeží slonoviny, jež na mistrovství světa také startuje, zejména, když ho vehementně lanařily i italské kluby...
On si pečlivě vybírá týmy, u nichž chce působit. Samozřejmě si dobře spočítal, že Turecko má obrovský fotbalový potenciál. Tamní liga má svou kvalitu, takže turecké kluby startují pravidelně v Lize mistrů, kde se jim daří, navíc spousta tureckých fotbalistů působí po celé Evropě. Toho si byl Hiddink vědom, když na tureckou nabídku kývnul.
