Článek
Jak hodnotíte sezónu v turecké lize, v níž jste nakonec obsadili čtvrté místo?
Bohužel jsme skončili právě až čtvrtí. A přitom si myslím, že jsme měli silnější mužstvo než loni. To si ale nedokázalo pořádně sednout. Chyběl nám hlad po vítězství, který pro nás byl v minulé sezóně typický.
Čím si to vysvětlujete?
Přišlo mnoho nových hráčů, a jak říkám, nedokázalo se to dát pořádně dohromady.
Jinak jste ale v Besiktasi spokojený?
Určitě, v Istanbulu mám smlouvu ještě dva roky. Na nic si tam nemůžu stěžovat.
Snad jen na ty výsledky. A překvapivé vítězství Zápotočného Bursasporu...
Možná, že novopečený šampión Bursaspor byl překvapením pro lidi mimo Turecko, pro mě ale určitě ne. Trenér, který tým vede, si mě a Tomáše (Zápotočného, pozn. red.) vybral do Besiktase z Udine už před dvěma lety. Když se mu ale nepodařilo s námi zajistit si postup do evropských pohárů, musel odejít.
Jak vidno, váš Besiktas tím prohloupil…
On je opravdu kvalitním trenérem, což teď jenom dokázal. Pracuje koncepčně, a Bursasporu se to vyplácí. V sezóně nás dokonce dvakrát porazili. Vůbec tedy není divu, že titul vyhráli. Zasloužili si to.
A jak jste si zvyknul na tamní prostředí, přeci jen už teď načnete v zemi půlměsíce třetí sezónu...
Člověk si zvykne. Je pravda, že Turecko je, co se týče fandění, extrém. Kam se na to hrabe třeba Itálie, kde fanoušci fotbal také ohromně prožívají.
Ne vždy to ale může být ku prospěchu týmu...
To máte pravdu. Když se vyhrává, tak by vás nesli na ramenou. A to doslova. Když se ale prohraje, tak například při odchodu do šaten musí vysunout tunel z útrob stadiónu hluboko do hřiště, protože tam opravdu lítá kde co. Na druhou stranu, pokud ukážete, že makáte na 100%, fanoušci vám i nepovedený výsledek odpustí. Jakmile to ale odchodíte, pak si je nepřejte.
Když odbočíme k právě skončené české nejvyšší soutěži, sledoval jste ji?
Určitě. Měl jsem obrovskou radost, že se zachránily České Budějovice. Co se týče Sparty, byly to nervy, ale nakonec titul získala.
Výkony letenského týmu, z nějž jste odešel do zahraničí, tedy zjevně sledujete. Co říkáte na Tomáše Řepku, který se v posledním utkání projevil jako sparťanský spasitel?
Musím přiznat, že za mnohé, co jsem se na stoperu naučil, vděčím právě Tomášovi. Vždyť vedle něj jsem ve Spartě fotbalově vyrůstal. A bylo symbolické, že právě jeho gól rozhodl.
Sparta má teď šanci jako jediný český zástupce po dlouhé době opět nakouknout do Ligy mistrů, asi jí v tažení předkoly budete hodně přát.
Je samozřejmě hrozná škoda, že je pro české týmy Liga mistrů tak vzdálená. A je stále více na ústupu. Vždyť třeba vítěz Turecka jde přímo do základních skupin Champions League a druhý do druhého předkola.
