Článek
Více než hodinu vypadala konfrontace s Turky přímo děsivě, na vaši bránu se valil jeden útok za druhým, soupeř si připravoval jednu šanci za druhou. Dají se vůbec takoví hráči, jako Arda či Emre ubránit?
Pokud se hraje týmově a nedopřává se jim prostor, pak ano.My se o to pokoušeli, ale jakmile dali Turci druhý gól, bylo to těžké. Turci roztáli hru a my se na každý míč hodně nadřeli.
Nebál jste se po druhé inkasované brance, že by zápas mohl skončit pořádným výpraskem? Vždyť soupeř měl šancí na pět, šest branek!
Já viděl spíše pozitivní věci.
Třeba?
Třeba že jsme ani po dvou inkasovaných gólech nesložili zbraně, nepoložili se, donutili soupeře k chybám, dostali ho pod tlak, vstřelili branku a nakonec mohli uhrát remízu.Do poslední chvíle jsme se snažili s výsledkem něco udělat, což bylo určitě pozitivní.
Fotbalový brankář Petr Čech foto: Právo/Jan Handrejch
Skutečně si myslíte, že vzepětí v posledních deseti minutách bylo až tolik pozitivní, aby převážilo všechno, co se na trávníku Red Bull Arény dělo? Proč tedy nepřišlo dřív?
Turci hráli dobře, nekazili, po druhé vstřelené brance se nemuseli nikam hnát a mohli hrát svou hru. Drželi míč, zatímco my prohrávali osobní souboje a museli zbytečně běhat.
Ale to proto, že vašim spoluhráčům v osobních soubojích chyběla potřebná tvrdost a patřičný důraz, což měly být vlastnosti, v nichž se mohli a měli Turkům vyrovnat.
Problém byl v tom, že v našem týmu nastoupilo dost hráčů z české ligy, kde se nehraje tak důrazně, jako na mezinárodní scéně. A protože sudí důraz připustil., většinu soubojů jsme prohráli, takže jsme snad po osmdesát procent zápasu museli běhat za míčem. Stálo nás hodně sil, než jsme ho získali zpátky.
Ale to se přece dalo předpokládat, protože i vy sám jste před zápasem mluvil uznale o přednostech turecké reprezentace.
Přesvědčili, že Turci jsou někde úplně jinde než my. Pohybově i technicky vyspělí, s většinou míčů na kopačkách, s hrou pod kontrolou. Nám samozřejmě nepomohlo, že jsme nastoupili zase v úplně jiném složení, než třeba naposledy ve Skotsku.
Nová skladba týmu pochopitelně výkon a předváděnou hru poznamenala, z týmu ale čišelo i jistá bezradnost. Jako by dost dobře nevěděl, co má hrát...
Ale to víme a plán na každé utkání máme. Jenže zatímco Turci mají v Americe třicet nejlepších hráčů, kteří jsou na sebe zvyklí a hrají spolu dlouho, nám bude nějaký čas trvat, abychom se sehráli a některé věci a úkoly se na trávníku zautomatizovaly.
Jenže podobná slova se po posledních přípravných zápasech neustále opakují a výsledek se přesto nedostavuje! Dá se proměna, o níž mluvíte, vůbec do začátku kvalifikace stihnout?
Věřím, že ano. I proti Turkům jsme udělali další krok kupředu, debutující hráči si vyzkoušeli, jaký je rozdíl mezi českou ligou a mezinárodní konfrontací, získali nové zkušenosti. Ty by jim měly posloužit, aby v příštím utkání byl náš výkon zase lepší.
