Článek
Vynášíte hodně drsné a alarmující soudy. Opravdu je na tom česká reprezentace tak bídně?
A nebylo to snad v zápase s Tureckem vidět? I slabší týmy než jsme my, čímž mám na mysli třeba Ukrajinu, se snaží hrát fotbal, zatímco nám zůstala jen kopaná a atletika. A s tou už nikoho nepřehrajeme. Z lepších týmů tedy určitě ne.
Dost děsivé zjištění...
Fotbalová kvalita odešla z české reprezentace s Nedvědem, Poborským, Šmicrem, Galáskem a spol. Hráli kombinačně, podrželi balón, zatímco teď míč neudržíme, zápas jenom odběháme, vůbec si neodpočineme. Jak říkám - atletika s kopaná! V konfrontaci s Turky bylo názorně vidět, že oni jsou někde úplně jinde.
Máte pravdu - v New Jersey to víc než hodinu vypadalo na rozdíl několika světelných let.
Spíš bych řekl na rozdíl třídy. Oni jsou prostě někde jinde a my také. Vidíme to na hotelu, kde s nimi bydlíme, je to patrné na zájmu fanoušků, jejich a našem servisu, hráčích, které mají v reprezentaci oni a my. A na praktikovaném fotbale následně také, jasná věc. Oni hrají devadesát minut s míčem, my běháme bez něho, oni chtějí dávat góly, nám jde o to je nedostávat a odkopávat balóny. Platí to obecně pro celý český fotbal, reprezentaci nevyjímaje.
Tomáš Hübschman se pravdě nevyhýbal.foto: <a href="http://www.pravo.cz/">Právo</a>/Petr Horník
Jak si vysvětlujete, že za pár sezón se poměr sil až tolik změnil? Vždyť ještě před pěti lety česká reprezentace Turky snadno a bez problémů porážela...
Jenže během relativně krátké doby odešlo z národního týmu sedm fotbalistů, kteří ji táhli a teď chybí. Nedvěd, Poborský, Šmicer, Galásek, Koller a mohl bych jmenovat další. Bude nějaký čas trvat, než se z nových hráčů něco vybuduje.
To není příliš povzbudivé konstatování...
Ale je to realita, kterou si musíme uvědomit a přijmout. Turci a další týmy jsou prostě někde jinde, stejně jako jsme my někde jinde než třeba Andorra.
Po takovémto zjištění asi česká reprezentace před blížící se kvalifikací o postup na EURO 2012 moc šancí nemá. Dá se vůbec za panující konstelace s národním týmem ještě něco udělat?
Trenér musí požadovat, abychom hráli podle jedněch not. Zatím to totiž vypadá tak, že jeden běhá a druhý chce balón do nohy, dva hrají technicky a třetí nakopává míče dopředu, jeden chce být v pohybu a druhý v klidu. Hlavně však všichni běháme a přitom nejsme nikde, protože hrajeme hrozně nesourodě.
Tomáš Hübschmann v zápase s Tureckem.foto: Jan Tauber
Teď to vyznívá, že reprezentace vlastně žádný systém nemá.
Trenér se ho snaží vybudovat, ale na hřiště to není vidět. Z klubu je každý zvyklý na něco jiného, což v reprezentaci nejde. V ní se musí nastolit jeden styl, s nímž se musí všichni sžít.
Takže nakonec štěstí, že se s Tureckem prohrálo, protože remíza by třeba všechna tato zjištění zakryla, neboť by mohla vyvolat dojem, že všechno už je na dobré cestě.
Nerozhodný výsledek by opravdu nebyl objektivní.. Musíme se prostě smířit s tím, že nějaký čas potrvá, než se z nových hráčů zase něco vybuduje.
