Článek
Táta vám vyčinil, fotbaloví fanoušci Norimberku se na vás ale určitě nezlobili. Vždyť jste vletěl do bundesligy jako uragán a hned premiéru ozdobil gólem.
Prosazoval jsem se sice v přípravě, pohárový zápas s Bielefeldem nám také vyšel, jenže bundesliga je přece jen něco jiného. Když si vzpomenu na všechny útočníky, kteří do německých klubů přišli a několik utkání jim trvalo, než se střelecky prosadili, jsem samozřejmě šťastný, že mně hned premiéra vyšla.
Byl jste hodně nervózní, když jste před plným hledištěm berlínského Olympijského stadiónu vybíhal k prvnímu bundesligovému zápasu?
Jen když jsme šli na hřiště a viděl jsem, že v hledišti je skutečně šedesát tisíc diváků, jak spoluhráči prorokovali. Před takovou návštěvou jsem nikdy v životě nehrál, takže jsem myslel, že přehání. Ostatně i trenér nás nabádal, abychom si všechno řekli ještě před utkáním, protože na hřišti neuslyšíme vůbec nic. Měl pravdu, fanoušci Herthy zmlkli teprve ve chvíli, kdy jsem dal gól.
Start do nové sezóny vám vyšel náramně. Nejprve výhra v pohárovém střetnutí v Bielefeldu, na úvod bundesligy tři body importované z Berlína. S jakými cíli vůbec Norimberk do soutěže vstupuje?
Neslyšel jsem, že by o nich někdo v klubu mluvil. Pravdou je, že minulá sezóna se Norimberku povedla, a i když nějací hráči z loňského kádru odešli, kvalitní náhrada se za ně objevila. Je příliš brzy, abych pronášel nějaké soudy, ale na horní polovinu tabulky bychom mít měli. Vždyť máme mužstvo podobně poskládané jako Dortmnund, který hraje super fotbal. Samí mladí hráči kolem osmnácti, devatenácti let a mezi nimi čtyři starší fotbalisté. Mohlo by to klapat.
Tomáš Pekhart vyměnil dres Sparty za barvy Norimberku a premiéra mu vyšla náramně.
foto: ČTK/Radek Petrášek
Styl, který praktikuje Norimberk, je hodně náročný. Na hrotu útoku operujete osamocen, takže na vás bude, abyste obstarával góly...
To jsem věděl, už když mě Norimberk kupoval. V záloze za mnou jsou však šikovní fotbalisté, kteří jsou na tom individuálně hodně dobře, takže já mohu z jejich práce těžit.
V bundeslize jste si zatím zahrál jen devadesát minut, ale přesto – jaký dojem jste si o ní během premiéry udělal?
Je moc brzy, abych hodnotil úroveň soutěže, ale hned v prvním zápase jsem poznal, že jde ve všech směrech o kvalitnější soutěž, než jakou je česká liga. Je rychlejší, fyzicky náročnější, i individuální kvality jednotlivých hráčů jsou někde jinde...
Vy jste se přesto hned v prvním utkání prosadil a premiérový gól vstřelil. Platí se i v Německu zápisné?
To ne, místo toho se ale musí zpívat a tancovat. Já si ale naštěstí podobné vystoupení před mančaftem odbyl už během soustředění. Raději bych zaplatil, než abych ho podstupoval znovu.
Jakou teatrální scénku jste novým spoluhráčům připravil?
Nejen já, ale všech devět nových hráčů, kteří do Norimberku přišli, museli zatančit a zapívat. Říkají tomu „manschaftabend“, při němž se tmelí parta. Zpíval jsem Vysoký jalovec a tancoval společně s gólmanem Patrickem Rakovským, který do patnácti chytával ve Spartě a umí samozřejmě česky. Naše společné vystoupení mělo docela úspěch.
Po parádním vstupu do bundesligy jste se dočkal dalšího pozvání do české reprezentace. Asi nemá smysl se ptát, zda byste v ní rád zůstal natrvalo...
Já o nominaci věděl už před zápasem v Berlíně, neboť trenér Bílek mně telefonoval a od něho jsem se dozvěděl, že mě k přípravě v Norsku povolá. Samozřejmě jsem moc rád, protože jsem prošel všemi reprezentačními výběry šestnáctkou počínaje a jedenadvacítkou konče. Za ni už hrát nemohu, takže jsem šťastný, že po loňském americkém turné jsem se znovu objevil v áčku a mohu v reprezentační kariéře pokračovat. Udělám samo sebou sto procent, abych se v mužstvu udržel.
