Článek
Na trávník jste vletěl jako utržený ze řetězu, měl jste pomalu rudo před očima, rázem vás bylo všude plno. To jste byl na Skoty tak nabuzený?
Trenér mě poslal na plac s jasným pokynem něco se zápasem udělat a jeho průběh změnit. Už na lavičce jsem byl natěšený až hrůza, protože v Hampden Parku vládla úžasná fotbalová atmosféra. Moc času nezbývalo, bylo zapotřebí něco zkusit.
Vy jste to zkoušel skutečně vehementně. Jen co jste přišel na trávník, schytal jste žlutou kartu, zanedlouho jste se znovu nachomýtl do situace, kdy vám muselo zatrnout, neboť nizozemský sudí si vás po dalším faulu hodně zle prohlížel.
Nebyl jsem na hřišti ani minutu a už jsem dostal naloženo od Naismitha. Jasně že mě to nakoplo a správně vyburcovalo. I proto zmiňovaná žlutá karta, která přišla takřka vzápětí. Skotové hráli tvrdě, takže jsem přitvrdil také, aby si snad nemysleli, že jim budeme uhýbat. Hlavní je, že všechno dobře dopadlo.
Skotové se ovšem na vás i nizozemského rozhodčího hodně zlobili, trenér Levein i kapitán Fletcher vás vinili, že jste penaltu nafilmoval.
Kontakt tam byl. Netvrdím, že velký, ale do nohy mě Wilson trefil. Ostatně, po proměněné penaltě sám přišel a ptal se, zda trefil nejdřív mě nebo balón, protože si sám nebyl jistý, jak k penaltě došlo. Rozhodčí měl pro posouzení situace těžkou pozici, neboť se na ni díval přes celou šestnáctku, podstatné ale bylo, že faul zapískal. A zapískal ho správně.
Po Kadlecově proměněné penaltě se podobná situace narodila i v Laštůvkově šestnáctce. Zatrnulo vám hodně, aby snad sudí nenařídil v nastaveném čase ještě jednu penaltu?
Trochu ano, ale byl naštěstí hodně blízko, celou situaci viděl ze vzdálenosti deseti metrů, ani výhled zakrytý neměl. Pro nás bylo samozřejmě super, že penaltu po pádu Beera nepískl.
Zápas vám vyšel skutečně perfektně. Zařídil jste oba góly a tudíž nejen remízu, ale i zhmotněnou baráž...
Jenže na jaře ve Španělsku jsem pro změnu remízu pohřbil tím, že jsem vyrobil zbytečnou penaltu. Šlo tudíž o malou náplast na Granadu.
Není té skromnosti a sebekritičnosti až příliš, když jste se stal vlastně ústřední postavou zápasu?
Je sice skvělé, že mně utkání takto vyšlo, jenže střetnutí se Skotskem nebylo o jednotlivcích, ale o mužstvu. A hlavně o bodu, který jsme získali, Nastupovali jsme sice s tím, že chceme vyhrát, ale remíza může být v závěrečném účtování hodně důležitá.
Ona je ale přece v panující konstelaci důležitá už nyní, neboť o účast v baráži už těžko můžete přijít.
Konec ještě není, ve dvou zbývajících zápasech musíme alespoň jednou vyhrát, abychom udělali za kvalifikací úspěšnou tečku a do baráže postoupili.
Myslíte, že podobný výkon jako v Glasgowě by na baráž stačil? Vždyť Skotové se na nic nezmohli a víc obav naháněli před zápasem svými řečmi, než potom výkonem na trávníku.
Na obou mužstvech bylo vidět, že chtějí vyhrát, my stejně jako Skotové jsme však byli malinko nervózní. Lepší než oni jsme sice byli a tři body bychom si zasloužili, jenže jsme nevstřelili vedoucí gól, což bylo pro průběh a výsledek zápasu rozhodující. Proto je podle mého nakonec dělba bodů zasloužená.
