Rubriky:

Reprezentace

Baroš: Zůstanu rebelem. Bulvární plátky, kritici i řvoucí lidé jsou nám u zadku

16. listopadu 2011 13:48

Po naplnění postupového snu se radoval možná nejbouřlivěji ze všech. A to přesto, že v baráži s Černohorci odehrál jen šest minut. I tak po dlouhé době legionář od Bosporu Milan Baroš promluvil. Aby se vyznal, že rebelem byl, je a zůstane, že kritiku dávno přestal registrovat a vnímat, že bulvární plátky, všichni kritici i řvoucí fanoušci jsou mu u zadku. Ale aby také přiznal, že na závěrečný turnaj v Polsku a na Ukrajině se připravil tak, aby byl oním starým opěvovaným Barošem. „Vím, že mohu hrát lépe, než jsem hrál. Proto se budu snažit připravit se na EURO co nejlépe,“ vykládal ještě v Podgorici.

 

Radek Petrášek, ČTK

Na hřišti jste se objevil až v samém závěru barážové odvety. Jaké to bylo sledovat zápas jen z lavičky?

Každý, kdo někdy hrál fotbal, dobře ví, že po zranění trvajícím tři čtyři týdny nastoupit nemůže. Jsem rád, že jsem s mančaftem mohl být a pomoci klukům i mimo hřiště. Zápas odmakali fantasticky a patří jim velký dík.

Černohorci vám sice v Podgorici avizované peklo nenachystali, ale i tak to s nimi jednoduché nebylo...

Po prvním utkání v Praze jsme byli vpředu, zatímco Černohorci se ocitli pod tlakem. I tak jsme jeli k odvetě s pokorou a věřili, že postoupíme. Za bezgólového stavu měli dvě tři šance, a kdyby je půlhodiny před koncem proměnili, měli bychom to těžké. Jenže fotbal je o gólech a oni je nevstřelili, zatímco my dali doma dva a v odvetě přidali třetí. A jakmile jsme ho vstřelili, bylo jasné, že postoupíme. Nebylo v silách Černohorců, aby nám pak dali ještě čtyři.

Lišácký pohled Milana Baroše.Lišácký pohled Milana Baroše.foto: Právo/Petr Horník

Jako jeden z trojice hráčů v současné reprezentaci jste absolvoval všechny tři baráže a zahrál si na předchozích šampionátech v Portugalsku, Německu i Rakousku a Švýcarsku. Šlo tentokrát o nejcennější postup?

Každý postup je cenný a krásný ať již to bylo na evropský šampionát v Portugalsku nebo na mistrovství světa v Německu, ale tento byl asi skutečně nejtěžší. Dříve totiž panovala kolem reprezentace úplně jiná atmosféra než teď. Spousta lidí - a různí odborníci v čele s Drulákem především - nám nepřála, což bylo cítit. Jsem proto rád, že kluci dokázali, že se pletli. Oni jsou teď možná naštvaní, zatímco my šťastní, což nás o to víc těší. Práce a dřina k něčemu vedla.

Kdy jste v kvalifikaci zažíval nejtěžší chvíle?

Bylo jich dost. Kvalifikace byla těžká jak psychicky, tak i herně. Měli jsme ve skupině Španěly a nikdo proto nemohl počítat s tím, že se s nimi budeme mlátit o první místo. Od začátku se kalkulovalo s postupem přes baráž a my to dokázali. Tvrdilo se sice, že ostatní naši soupeři jsou slabí, ale opak byl pravdou. Nezačali jsme dobře s Litvou, ale v těžkých chvílích jsme dokázali zabrat. Podstatné ale bylo, že jsme v klíčovém zápase v Glasgowě v devadesáté minutě vyrovnali a tím se zachránili. Kdybychom prohráli, nemuseli bychom do Litvy ani jezdit, protože bychom manko na Skoty nestáhli.

Vám asi muselo být nejhůře po kvalifikačním duelu se Španělskem, kdy na vás Letná pískala a dožadovala se vašeho střídání. Nehonilo se vám hlavou, že by bylo lepší v reprezentaci skončit?

Neřešte mě, řešte postup. Mně je úplně jedno, co o mě různé bulvární plátky píší. V Čechách už to tak chodí, to je česká nátura. O to víc bych chtěl poděkovat lidem, kteří i do Černé Hory přijeli a dva roky nás podporovali. Zbytek, jenž do nás šil a chtěl, abychom to nedokázali, je nám u zadku.

MIlan Baroš po vystřídání v Litvě.MIlan Baroš.foto: ČTK/Radek Petrášek


Cítíte teď velkou osobní satisfakci?

Mně je kritika jedno, zvykl jsem si. Budu pořád rebelem, jemuž je jedno, co píší noviny a co řvou lidi. To všechno jde kolem mě. V reprezentačním mančaftu se cítím dobře, protože ho tvoří kluci, kteří jsou silní.

I proto jste přemlouval k návratu do národního týmu i spoluhráče s Galatasaray Tomáše Ujfalušiho? Nakolik byl jeho comeback reálný?

Důvody jeho odmítnutí jsou ty samé, o nichž jsem mluvil. I atmosféra kolem českého fotbalu mezi ně patří. Ujfaluši je fantastický fotbalista, který nemá zapotřebí někomu něco dokazovat. Je škoda, že podobní fotbalisté končí s reprezentací takto brzy, protože jinak by byla reprezentace ještě silnější. Ale bohužel, realita je taková a my se s ní musíme vypořádat a jít dál.

Vy teď přes všechny výhrady, které jste vypočítával, přes realitu, o níž jste se zmiňoval a atmosféru, na kterou jste narážel, dál určitě půjdete a odradit se nenecháte.

Vím, že mohu hrát lépe, než jsem hrál. Budu se snažit připravit se na EURO co nejlépe, abychom tam uspěli. Co budou psát noviny a říkat lidi mě nezajímá.

zp (Podgorica), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace