Poborského nostalgie nepřepadá

Brilantní technik, kvůli němuž lidé chodí na fotbal. To je Karel Poborský! Dnes již ikona české reprezentace. V únoru uběhne od jeho prvního reprezentačního startu deset dlouhých let. "Na jednotlivé zápasy moc pamatováka nemám, ale na tento si pamatuji dobře. V bouřlivém prostředí v Turecku jsme vyhráli 4:1. Je to kus života, ale nostalgie mě nepřepadá. Na to moc nejsem," tvrdí.

Za tu dobu prošel proměnou v mnoha směrech. Tehdy nosil vlasy dlouhé skoro do půlky zad, dnes má pohodlný sestřih. "Každý si prošel vývojem, když vidím ty fotky, usmívám se." A reprezentaci si teď i více užívá. "Jasně, víc mi vyhovuje, když jsem v týmu jako vůdce. Nechci se vytahovat, ale jsem tady jeden z nejstarších," porovnává v jednatřiceti letech se začátky.

Na rekordy si rodák z Třeboně moc nepotrpí, mluví vždy v první řadě o týmové práci, ale tentokrát je na metu, která se před ním otevírá, přece jen malinko pyšný. "Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to nezajímá. První přece může být jen jeden. A pokud se nic nestane, budu jím já. Týmovou práci ale stavím stále výš..." Nehoda mu už k devadesátému duelu gratuloval. "Několikrát jsme na toto téma žertovali a mě strašně těší, že mi to přál velmi upřímně."

Díky čemu se Poborský k rekordnímu číslu probil? Samozřejmě svými výkony, ale on měl v kariéře i jedno obrovské štěstí, za které by jiní dali bůhvíco. Nikdy nebyl vážně zraněn! To je za ta léta doslova dar. "Klepu to," ťuká si Poborský na čelo. "Nejdéle jsem marodil s nataženými vazy v koleni. Asi čtrnáct dní."

Nejvíce mu v paměti utkvěly oba evropské šampionáty. "Stříbrný" z Anglie v roce 1996 (s jeho kultovním dloubákem proti Portugalsku) a Nizozemsko o čtyři roky později. Na mistrovství světa v jeho éře tým nebyl. A Poborský zvažuje, že po EURU 2004 v Portugalsku kariéru definitivně utne. Skončí mu smlouva ve Spartě a nikde jinde už se neupíše.

Taková je jedna z variant. Podle čeho se rozhodne? Výsledek na šampionátu? "Ne, spíš jak dopadneme se Spartou. Když získáme titul a dostaneme se do Ligy mistrů, tak...," nedořekne. Je pro něj rovněž důležité, kdo bude na Letné trénovat: "Vždyť panu Kotrbovi končí smlouva," připomene. A v neposlední řadě naslouchá hlasům z rodiny. S manželkou na toto téma prý už vedl spoustu debat. "A já mám dojem, že chce, abych už skončil..."

A to se může stát i přesto, že je nyní v obrovské formě. Válí nevídaně. Třeba jen ta patička v bitvě s Baníkem. Podobné kousky v lize nepředvádí nikdo jiný. "Když jsem to viděl v televizi, musel jsem se vážně smát. Jak se tam ti dva na sebe koukali..." je vidět, jak mu to udělalo dobře. Ale Sparta důležité utkání nevyhrála, a to jej štve ještě teď.

Už se však může těšit, jak dostane v sobotu v Teplicích od fotbalového svazu vlajku. A jak si po utkání vymění se soupeřem dres. Ty Poborský sbírá. Doma na Hluboké jich má už pověšenou úctyhodnou sbírku - okolo 250 kousků. "Každý má své ramínko. V některých jsem hrál, jiné vyměnil. Který je ve sbírce první? Přece ten černobílý českobudějovický."

Po 90. zápase však bude muset reprezentační pokladník ostatním i něco "šoupnout". "Nevím kolik. Na to nemáme kolonky. A kolik máme v kase celkem prozradit nemůžu. Ještě by pak na mě přišel berňák," žertuje. Víc by ale jistě musel platit za sté utkání v národním týmu. "To už předbíháte moc. Je to daleko. Někdo ale spočítal, že by to vycházelo na finále mistrovství Evropy...," zasní se hráč, který se dal i na muziku. Natočil totiž videoklip se skupinou Monkey Business.