Poborský přepíše v Palermu dějiny

V listopadu proti Kanadě vyrovnal rekord Zdeňka Nehody - 90 utkání v národním dresu, dnes ho překoná o jedno utkání. Před ME sehraje česká reprezentace ještě čtyři přípravné zápasy (Lichtenštejnsko v rámci soustředění bude neoficiálním utkáním), pokud by český tým postoupil až do semifinále a Poborský odehrál vše, dosáhl by rovné stovky.

"Já o tom takhle nepřemýšlím. Kdybyste o rekordu v novinách nepsali, nesledoval bych to. Takhle si o něm přečtu. Pravdou je, že se jedná samozřejmě  zajímavé údaje, ale nemyslím na žádný rekord. Také bych to mohl zakřiknout," říkal Karel Poborský před odletem reprezentace do Palerma.

Kudy k rekordu vedla jeho fotbalová cesta? "Především se mi vyhýbala zranění. Držel jsem si formu a měl důvěru trenérů. Ta je důležitá, vždyť hraji pod třetím. Pochopitelně to vše musí být také podloženo výsledky mužstva. Jako jedinec bych ničeho sám ve fotbale nedosáhl," zamyslel se nahlas rodák z Třeboně.

V lize oblékal dres Č. Budějovic, Žižkova a Slavie. Po stříbrném ME 1996, kde se proslavil lobem do sítě Portugalců, odešel do Anglie, kde nastupoval za Manchester United. "Tam jsme se střídali s Davidem Beckhamem, ale on hrál víc," dodal s úsměvem. V témže roce se dělil s Patrikem Bergerem o titul Fotbalista roku. Později působil v Benfice Lisabon, kde hrál dokonce i pravého obránce, ač doma už deset let platí za nejlepšího pravého záložníka.

"V Portugalsku se rodině líbilo nejvíc," vrátil se v myšlenkách do sluncem zalitého Estorilu, kde s rodinou žili. Dalším působištěm bylo Lazio Řím. "Rok jsme hráli s Pavlem Nedvědem, on pak odešel do Juventusu," připomněl Poborský. Po návratu domů se rozhodl pro Spartu, kterou loni dotáhl k titulu a letos ji postrčil do osmifinále Ligy mistrů.

"Když jsem v únoru 1994 nastoupil za trenéra Uhrina v Turecku poprvé, bylo to takové nováčkovské nakukování. Za Chovance už jsem měl jiné postavení, mužstvo bylo věkově hodně vyrovnané. Teď za Brücknera už patřím k těm starším. Je tu hodně kluků z jedenadvacítky, ale zatím mě nevyhazují. V reprezentaci jsem ale zažil výbornou partu a teď to platí dvojnásob," zdůraznil Poborský

Podle něj bere celý tým zápas s Itálií velice prestižně a chce v něm uspět. "Přátelské zápasy už neexistují," dodal momentálně nejstarší hráč reprezentace, byť od Nedvěda ho dělí jen necelých pět měsíců.

Utkání nakonec nebude vysílat žádná z českých televizních stanic. Fanoušci mohou duel sledovat prostřednictvím přímé reportáže ČRo1 Radiožurnálu nebo přes satelitní vysílání italské televize RAI Uno.