Článek
Podcenění? Ztráta formy? Co se s tolik chváleným týmem děje? "Nálada po druhé porážce v řadě není dobrá. Rozhodně si ale nebudeme říkat, že je lepší neuspět teď, než v Portugalsku," řekl útočník Milan Baroš. Hlavní průšvih však byl někde jinde než vpředu - a to v průběhu první půle v obraně. Experiment kouče Brücknera se třemi beky, které vpravo doplňoval jindy pravidelně ofenzívní Poborský, vyhořel jak cár papíru.
Japonci si v útoku v prvním poločase dělali, co si umanuli. "Dost nám to haprovalo, že?" hořce se usmál René Bolf. Přiznat však, že je tato varianta do budoucna prakticky nepouživatelná, se ale všichni ošívali. "Byla to dost velká změna... Dlouho dobu jsme předtím hráli vzadu ve čtyřech," vykládal Marek Jankulovski. "My to hrajeme v Hamburku. A taky takhle hrozně," konstatoval třetí do party Tomáš Ujfaluši.
Lepší hra, výsledek stejný
Právě on jako jediný uznal, že reprezentace nezvučného soupeře asi malinko podcenila. A také vyzdvihl to, že druhá půle byla ze strany Čechů o mnoho lepší. "To přece musel vidět každý," tvrdil Ujfaluši. Měl pravdu. Sedm "přestávkových" v sestavě změn otočilo obraz hry, ale už ne výsledek. "I proto by to pro nás měla být velká ťafka před mistrovstvím Evropy. Vždyť Lotyši mohou hrát úplně stejně jako Japonci," varoval Ujfaluši.
Hráči se trousili z šatny až po delší době. Měli si prý v kabině o čem povídat. Jaké bylo hlavní motto debat? "Že jsme nehráli dobře, ale že to byla pořád jen příprava! Jen dost času vše vylepšit," pravil Tomáš Rosický, který musel ve druhém poločase střídat, neboť si přivodil tržnou ránu na lokti té ruky, kterou měl zlomenou. "Ani nevím, jak se mi stalo. Ale dres byl celý od krve, tak jsem šel raději z placu. Mělo by to být ale v pohodě. Horší je, že byli Japonci lepší..."
