Článek
"Jednou člověk hraje, podruhé ne. Prostě to je rozhodnutí trenéra," pokrčil rameny hbitý útočník.
Svým pohybem po přestávce řecké obraně hodně zatápěl. Největší šance však měli jiní. Štěpán Vachoušek dělovkou zpoza velkého vápna napálil břevno, z trestného kopu pak míč zakroutil k tyči, ale Nikopolidis byl na místě včas.
"Je to k vzteku. Jednu z mnoha šancí jsme dát měli," čertil se střídající záložník. Zmuchlaný dres s číslem čtrnáct vtiskl rozpačitě lékaři Fouskovi. "Bylo to domluvené, jen jsem ho mohl ozdobit gólem. Chybělo málo. Obě rány jsem mohl trefit přeci jen o trošku lépe," přiznával Vachoušek.
Řekové kouskovali hru
Hráči nenašli mnoho rozdílů proti bitvě v semifinále evropského šampionátu. "Ve druhém poločase se hrálo snad patnáct minut čistého času. Řekové pořád polehávali, zuby nehty bránili," rozhazoval rukama Baroš.
"A zase jsme nedali gól. Asi je to zakleté. Vždyť už to byl třetí takřka totožný zápas," lamentoval obránce Marek Jankulovski. "Přitom jsme jim tolik chtěli vrátit to nešťastné semifinále. Ale zase jsme vyhořeli v koncovce," povzdychl si Roman Týce.