Článek
Ve vlaku měl na přemýšlení času dost a dost. Vždyť na kolejích mezi Prahou a Vratislaví strávil trenér Bílek s mančaftem pomalu sedm hodin. Stačil prostudovat poznámky špionů vyslaných na poslední přípravný zápas Rusů s italskou sqadrou, který sborná ve švýcarském Curychu vyhrála přesvědčivě 3:0, i na záznam z toho střetnutí se pochopitelně podíval.
Mohlo za to video s Ruskem?
A možná právě pod dojmem toho, co mu na displeji běželo před očima, se rozhodl, že původně nachystaný program upraví. „Bez odpoledních tréninků se obejdeme, takže je ruším," zahlásil poté, co s mužstvem dorazil do Vratislavi, kde s hráči obsadil tři patra hotelu Monopol..
Těžko soudit, zda čeští fotbalisté využijí volného času k návštěvě místní opery, jejíž budova stojí přes ulici hned proti hotelu, pravdou ale je, že ho budou mít dost a dost. A že si na rozdíl od časů Bílkova předchůdce Karla Brücknera, který úzkostlivě preferoval lokality stranou města a všeho ruchu, užijí šampionátové atmosféry daleko víc.
Bílkovy reminiscence na Lisabon
„Zvolili jsme sice nezvyklé, ale nemyslím, že špatné řešení. Podmínky pro přípravu máme na stadionu Slasku výborné, šampionátovou atmosféru budou mít kluci také všude kolem sebe," pochvaloval si trenér, jak společně s manažerem Vladimírem Šmicrem dobře vybrali a volili. I reminiscence na minulost se mu přitom v hlavě honily...
„Když jsme hráli před třiadvaceti lety rozhodující zápas o postup na světový šampionát 90 do Itálie proti Portugalcům, také jsme bydleli v Lisabonu v centru města. A žádný negativní dopad to na nás nemělo, ba naopak, potřebnou remízu jsme vyválčili a na mistrovství světa postoupili," posloužil příkladem z dob aktivní hráčské kariéry,
Teď se jím nechal inspirovat. Dokonce i tehdejšími trenéry Venglošem a Ježkem se nechal inspirovat, takže hned první přípravu na polské půdě otevřel pro diváky a fanoušky. Na pondělní trénink české reprezentace se totiž otevřely brány stadiónu Slasku dokořán. Ve stáncích voněly klobásy a podávaly se také párky, čepovala se malinovka, fotbalisté na parádně střiženém hřišti servírovali něco ze svého kumštu. A několik stovek zvědavců, mezi nimiž samo sebou převládali školáci z místních škol, každému kouzlu Rosického, Baroše a spol. s balónem aplaudovalo.
„A pak že jsme tajemní jako hrad v Karpatech a trénujeme v přísném tajení," spokojeně se usmíval i trenér Bílek, neboť příprava na šampionátovou premiéru proti Rusům začala na hřišti Slasku na Oporowské ulici skutečně pohodově.
