Článek
Fotbalový brankář Jan Lašťůvka
Jan Laštůvka po tréninku fotbalové reprezentace.
Brankář Jan Laštůvka v akci.
Jan Rezek a brankáři Jan Laštůvka a Jaroslav Drobný na tréninku českého týmu
Ukrajinci vypadli na evropském šampionátu hned ve skupině a do čtvrtfinále se jako pořadatelé nedostali. Zavládlo v zemi velké rozčarování?
Neřekl bych, nikde jsem se nedočetl, že by vystoupení ukrajinského národního týmu bylo hodnoceno jako neúspěšné. Naopak se domnívám, že pořádání šampionátu ukrajinskému fotbalu prospělo.
Chcete tím říci, že Blochinův tým je na vzestupu?
To těžko soudit, protože s námi hraje první zápas po mistrovství Evropy. Měl jsem tím na mysli klubový fotbal. Zájem o něj totiž stále stoupá, prezidenti jednotlivých klubů se chtějí ukázat a do fotbalu investují. Nebojí se nakupovat hráče, což se na úrovni soutěže projevuje. Máme odehráno pět kol a všechno svědčí o tom, že letošní ročník ukrajinské ligy bude hodně vyrovnaný.
Váš Dněpropetrovsk vstoupil do ligy výborně, neboť v prvních pěti kolech ztratil jen dva body a figuruje v tabulce na třetí příčce. Znamená to, že i vaše ambice narostly?
Nerad o nich mluvím... Každoročně vstupujeme do soutěže s tím, že chceme skončit do třetího místa a přitom se rvát o účast v Lize mistrů. Naším handicapem je však v porovnání s Šachtarem Doněck a Dynamem Kyjev přece jen užší hráčský kádr, neboť si musíme vystačit de facto se čtrnácti patnácti lidmi. Letos nám ale začátek soutěže skutečně vyšel, navíc jsme postoupili do závěrečného předkola Evropské ligy, v němž se utkáme s Libercem.
Takže jste asi celý natěšený na souboje s českým mistrem, k nimž dojde v příštích týdnech...
Já si Liberec za soupeře nepřál, protože podobné zápasy jsou pro nás legionáře daleko víc prestižní než jiná utkání. Nemluvě o humbuku, jenž podobné pohárové konfrontace provází.
Jenže vzhledem k současné konstelaci, která v Liberci panuje, jste pasováni do role jasných favoritů. Připouštíte si, že byste nemuseli přes Severočechy postoupit do hlavní soutěže?
Rozhodne se na hřišti, kde nás čekají dva zápasy, jež musíme zvládnout. Liberec má momentálně hodně zraněných hráčů, ale je otázkou, jak na tom bude za dva týdny. My jsme Evropskou ligu už hodně dlouho nehráli a nevím, co by se v klubu dělo, kdybychom nepostoupili.
Ještě před pohárovými duely se Severočechy vás čeká reprezentační příprava s Ukrajinou. Jaké reference jste podával trenérovi Bílkovi o soupeři?
Jejich problém spočívá v tom, že nejsou takovým kolektivem a tak silnou partou, jako my. Staví na jednotlivcích a jednotlivci se chtějí v reprezentaci ukázat. V tomto směru nad nimi máme navrch.
Nezmění se ale Blochinův tým poté, co v něm skončila největší ukrajinská hvězda Ševčenko?
Sám jsem zvědav, s čím vyrukují a jaký fotbal budou hrát. Ševčenko byl velkou osobností, což dokazoval i na evropském šampionátu. I když byl zraněný, dával pořád góly. Teď bude trenér Blochin zřejmě hledat, kým ho nahradit.
Ševčenko se po skončení fotbalové kariéry vrhnul do politiky. Vyvolalo to na Ukrajině velké překvapení?
Čekalo se, že zůstane u fotbalu, takže o překvapení se jednalo. Uvidíme, jak si povede. Už boxerští bratři Kličkové měli podobné ambice, ale nakonec nedosáhli v politice takový úspěch, jaký si představovali.
V nově se tvořící ukrajinské reprezentaci se objevují vaši čtyři spoluhráči z Dněpropetrovsku. Zkuste je charakterizovat...
Ruslan Rotaň je v Dněpru kapitánem a v reprezentaci hraje už několik let. Je to dříč, který možná není toilik vidět, ale ve středové řadě odvádí spoustu práce. Evgen Konopljanka je obrovským talentem ukrajinského fotbalu, takže už ho jezdí okukovat i západoevropské kluby. Je to výborný, silný a navíc technicky vybavený fotbalista s dobrou střelou. Vitalij Madzjuk je klasickým stoperem hrajícím ovšem v poslední době na kraji obrany. Před evropským šampionátem figuroval v reprezentačním kádru, ale na poslední chvíli z něho vypadl. Roman Zozulja se naopak objevuje v ukrajinské reprezentaci poprvé. Úvod podzimu mu vychází, dává góly, a proto ho zřejmě Blochin povolal. Je to bijec, který nemá strach a chodí do všeho.
Příprava se nakonec hraje ve Lvově, kde nemá fotbal takové divácké zázemí, jako třeba u vás nebo v Doněcku či Kyjevě. Proč vůbec padla volba na Lvov?
V Doněcku ukrajinská reprezentace hrát nechce, protože se jí tam tradičně nedaří, v Kyjevě by zřejmě na velký olympijský stadion nepřišlo dost diváků, takže zřejmě proto Lvov. Sám jsem zvědav, jaká bude návštěva, protože místnímu klubu Karpaty se v lize příliš nedaří. Žádné vražedné prostředí nás rozhodně nečeká, takže bychom měli přípravu zvládnout a připravit se tak na podzimní kvalifikaci.
