Rubriky:

Reprezentace

Dneska bych dával góly těžko i já, tvrdí Koller

10. října 2012 17:00 - Praha

V reprezentačním dresu nastřílel Jan Koller 55 gólů v jednadevadesáti utkáních. I když mu prý občas cukají nohy, když sleduje zápasy reprezentace, v devětatřiceti letech by jí už nepomohl. „Je to pryč. A taky bych to měl mnohem těžší,“ řekl v rozhovoru pro Sport.cz.

 

PRÁVO/Petr Hloušek

Sledujete českou fotbalovou reprezentaci a její střelecký zmar?

Samozřejmě národní mužstvo sleduju a jeho střelecké trápení nesu těžce. Nastaly horší časy...

Nemáte někdy nutkání na hřiště vlítnout?

Občas mi cukají nohy, ale v devětatřiceti letech to je pryč... Nebyl bych tam moc platný. Musí se zkrátka najít můj nástupce.

Měl by jím být Tomáš Pekhart, který je podobný typ útočníka, ale zatím se v reprezentaci netrefil. Co tomu říkáte?

Není to jen o tom samotném útočníkovi. Tomáš hraje bundesligu, kvalitní útočník to je. Problém je ve hře celého mužstva. Česká reprezentace už nehraje nátlakový fotbal jako za mojí éry. Spíš se víc myslí na defenzivu a případně brejky. A to není styl, který by vyhovoval útočníkovi Pekhartova typu nebo jako jsem byl i já. Nejsme rychlostní typy.

Chcete tím říct, že v současné reprezentaci by to měl těžké i superkanonýr Koller?

Určitě. Dneska bych dával góly těžko i já, a to i kdybych měl formu jako ve svých nejlepších letech. Těžké by to tam měl kterýkoliv útočník. Jde totiž hodně o hráče kolem vás.

Vy jste měl kolem sebe skvělé spoluhráče...

Přesně tak. Měli jsme skvělou zálohu, ofenzivní, kreativní, jakou nám záviděla celá Evropa a jaká se asi hned tak nesejde. Poborský, Nedvěd, Šmicer, Rosický, který zůstal jako poslední, ale je zraněný a chybí... K tomu ofenzivní krajní beci. To se nedá vůbec srovnat. A vedle mne Baroš. Dostával jsem spoustu míčů, měl hodně šancí, hrálo se na mne a já rozděloval balóny nebo zakončoval. Dneska je těch míčů mnohem méně a tudíž i šancí. O to víc je třeba nějakou proměnit. Když jsem já nějakou nedal, věděl jsem, že přijde další, protože jsme měli obrovskou ofenzivní sílu.

Není pro reprezentaci škoda, že už skončil Baroš?

Podle mne velká a teprve ho doceníme. Ale vůbec se mu nedivím. Pod tím obrovským tlakem, když na něj pískali fanoušci i na EURO, to bylo hodně nepříjemné a asi poslední kapka.

V pátek hraje reprezentace proti Maltě. Je tohle soupeř, proti němu bychom měli vsadit vše na ofenzivu?

Neříkám vše, ale v tomhle utkání by to podle mne chtělo hrát útočně, třeba na dva hrotové útočníky. Naši fotbalisté už potřebují dát gól, aby si zvedli sebevědomí. Z vlastní zkušenosti vím, že když se prolomí taková neúspěšná série, z člověka spadne nervozita a napětí, a pak mu to tam začne i padat. Ale tím nechci říct, že by Malta byla lehký soupeř. Italové se s ní natrápili. Určitě to bude chtít dát brzy ten uklidňující gól. Jinak to bude minutu od minuty těžší. Důležité je dostávat se do šancí. Tři body z tohoto zápasu jsou ale povinnost.

Jakou máte vy osobně bilanci s Maltou?

Prachbídnou. Hrál jsem proti ní jednou a gól jsem nedal. V utkání na Maltě jsme remizovali v kvalifikaci na mistrovství světa 0:0 a doma jsem nehrál, protože jsem byl v trestu za vyloučení na Islandu.

Říkával jste, že váš střelecký rekord v reprezentaci může překonat Milan Baroš. Ten už v reprezentaci není. Vidíte nějakého nástupce?

Bohužel nevidím. Nikdo ze současných útočníků toho v národním mužstvu moc neodehrál, natož aby nastřílel víc gólů. Myslím si, že můj rekord nebude v nejbližších deseti letech v ohrožení. Ono to zní možná hezky, ale radost z toho nemám.

Neuvažujete s manželkou o dědici střelecké slávy Kollerů?

Ne, to už opravdu ne. Dcery Hedvika a Kateřina nám stačí.

Jak se vám daří v dresu Smetanovy Lhoty?

Nic moc. Pohybujeme se v půlce tabulky. Zatím jsem odehrál tři zápasy, ale gól jsem nedal ani jeden. Dokonce ani v utkání, které jsme vyhráli 9:1. Nastupuju teď v obraně. Měl jsem problémy se svalem a na stoperu se tolik neběhá. Na podzim mě čekají ještě dva zápasy.

Platí se ve Smetanově Lhotě za vstřelený gól do kasy?

To víte, že ano. Jelikož jsem fotbalových důchodce, tak musím šetřit a góly nedávám (smích).

Pořád máte štíhlou postavu. Na to by asi tři zápasy za půl sezóny nestačily. Sportujete hodně?

Hraji fotbal za staré pány AS Monako a hokej za veterány Nice. Jezdím na kole, hraju tenis, plážový volejbal a teď už se chystám na lyžařskou sezónu, takže jsem pořád v pohybu.

Druhý rok jste ambasadorem Coca Cola školského poháru. Neviděl jste mezi žáčky nějaký talent?

Je to skvělá akce, kterou hraje na patnáct tisíc kluků, ale i dívek. Letos na finálovém turnaji jsem pár šikovných kluků, ale i děvčat viděl. Záleží na nich, rodičích a trenérech, kam až to dotáhnou. Bylo by ale hezké, kdyby mě přestřílel v reprezentaci někdo z těch mladých fotbalistů, kteří tuhle soutěž hrají nebo už hráli.

Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: Reprezentace

Filtr článků - Reprezentace