Článek
Eskapády s "lehkými děvčaty" v hotelu Praha oceněné miliónovou pokutou po zápase s Německem v říjnu 2007 každý zná, v živé paměti je i trhání obleků po loňské vítězné baráži s Černou Horou a vyřvávání v letištní hale, že Drulák nemá č...ka.
Opilecký tah zůstával v trezoru
Olomoucký tah ze srpna 2002 zatím zůstával v reprezentačním v trezoru. Svou bujarostí přitom zapíjení Vaniakova syna možná všechny známější případy trumflo!
„Den před reprezentačním srazem se nám narodil syn. Už v pondělí v Praze o tom všichni věděli, a když se pak přijelo do Olomouce, začalo velké hecování, že musíme kluka pořádně zapít. A my malého Martínka taky zapili," vzpomíná Martin Vaniak v autobiografii „Čaroděj", která vyjde v nakladatelství XYZ.
Flám ho stál místo v nároďáku
Brankáře Vaniaka stál flám místo v reprezentaci, přišel i o slavné EURO 2004 v Portugalsku. Gólmanovu zpověď v knížce potvrzují jak tehdejší trenér nároďáku Karel Brückner, tak internacionál Vladimír Šmicer, v současnosti manažer reprezentace.
„Bylo mi jasné, že v nároďáku skončím. Navenek se sice vykládalo, že po centrovaném míči do vápna jsem se dopustil minely, po níž nám dal Németh gól, jenže pravda o mém konci byla úplně jinde," vykládá Vaniak.
Po půlnoci zdrhli z hotelu
Brückner v Olomouci stejně jako „čaroděj" bydlí, takže měl své lidi všude. Přesto reprezentanti jako jeden muž dva dny před zápasem zdrhli z hotelu a vyrazili malého Vaňouse řádně zapít. „Do jedenácti jsme popíjeli, než nás objevili uřícení kustodi. A že se máme okamžitě sbalit a vrátit se do hotelu, že Karel je strašně nervózní a naštvaný a že s ním budeme mít peklo.
V recepci si na nás počkal a všichni jsme tudíž viděli, jak je vytočený. Do pokojů jsme sice v Gemu zapadli, jenže v noci jsme na tah vyrazili znovu. A pařili až do rána...
Dodnes vzpomínám na Méďu, jak nám za pípou čepoval pivo. Na to, jak jsme si udělali jednu z nejlepších nočních party, kterou reprezentace zažila. Jak Koller, Šmicer, Lokvenc, a vůbec celá parta poskládaná z opravdových es světového fotbalu se mnou zapíjela na jedné z olomouckých diskoték syna," usmívá se po deseti letech Vaniak.
Brücknera vytočil do běla
„Naštval mě. Vytočil mě stejně jako všichni ostatní hráči, s nimiž se dal tehdy do party, aby táhli do nočních olomouckých ulic. Martin věděl, jak si potrpím na kázeň, disciplínu a pořádek a jak jsem je měl v Sigmě vycepované. Zakládal jsem si na tom, že se moji hráči umí chovat a patřičně vystupovat. Byl jsem přesvědčen, že to k práci trenéra patří," potvrzuje Brückner.
Tvrdí však, že jen kvůli flámu Vaniaka povolávat nepřestal. „Tehdy před šampionátem jsem prostě usoudil, že pro konstelaci v mančaftu bude lepší, když k Čechovi přiberu Blažka a Kinského. Žádná msta, ani reakce na noční tah, to byl ten pravý důvod, který jsme si s Martinem také vyříkali, i když jsem chápal, že v něm hořkost zůstala. Přijít o EURO, odkud jsme navíc přivezli bronz, to není jen tak," uznává úspěšný kouč.
Šimák byl ve svém živlu, kouč odmítl trénink s flamendry
„Zapíjení malého Martina se protáhlo až do rána. Napoprvé nás kustodi a maséři ještě dohonili, takže jsme se hodinu po večerce do hotelu vrátili. Brückner sedící v recepci sice metal pohledy plné blesků a hromů, ale možná, že by pro jednou naši eskapádu skousnul. My však vyrazili na olomouckou dízu po půlnoci zase. Někteří v civilu, jiní v reprezentačních soupravách, aby každý okamžitě věděl, o koho jde a s kým má tu čest," přiznává Šmicer.
„Bál jsem se neskutečné nudy, která tady bude, ale víte, že je to s vámi docela fajn?!' halasil Honza Šimák zažívající vůbec první reprezentační sraz, když jsme se nad ránem vraceli do hotelu. A dokonce hlavním vchodem, protože ten zadní, který měl podle domluvy zůstat otevřený, totiž někdo omylem zamkl.
Brückner to nebyl. Ani v recepci už v půl čtvrté pochopitelně neseděl, zato na tréninku okamžitě poznal, jak na tom jsme. Však z nás byly hotové trosky. Znechuceně prohlásil: ‚S flamendry to nemá smysl, končím trénink,'" vybavuje si Šmicer živě.
Beránek nakonec mazáky ještě pochválil...
To však ještě nebyl konec příběhu. Brückner pověřil asistenta Beránka, aby si mazáky vzal na pohovor.
„Odpoledne skutečně pozval Méďu, Dina a mě na zmrzlinový pohár a všechno jsme probrali. Přetaženou večerku nám sice vyčetl, ale i tak poděkoval, že jsme se hromadně vrátili a nikoho ve městě nezapomněli...
Chudák neměl tušení, že zapíjení malého Vaniaka pokračovalo i v noci. My ho v omylu samozřejmě nechali, ale jedno jsme věděli - proti Slovákům musíme máknout. Nemohli jsme dopustit, aby se po Hané povídalo, že jsme dva dny před zápasem flámovali a proto prohráli. Po bouřce v kabině a Méďově proslovu jsme fakt zabrali a zápas nakonec 4:1 vyhráli," usmívá se Šmicer.
"Mejdan vytvořil bronzovou partu"
„Možná i mojí zásluhou se vytvořila perfektní parta, která pak za dva roky dosáhla na EURO 2004 v Portugalsku na evropský bronz. Opravdu parta, protože v noci jsme zapařili, ale pak se na trávníku máklo, Slováci dostali čtyřku a mazali domů," uzavírá s nadhledem Vaniak v autobiografii "Čaroděj".
