Hlavní obsah

Bílek tvrdil, že mu žádný kámen ze srdce nespadl: Bylo to vystoupení, které mně neublíží

Olomouc

Žádné úsměvy neházel. Emoce z něho už teprve neprýštily. A spokojenost skrýval kouč české reprezentace i po třígólové výhře nad Slováky tak, jak jen on dovede. „Ale já spokojen jsem, jen prostě vítězství nepřeceňuji. Vyšel nám úvod, dali jsme dvě rychlé branky, které nás uklidnily, dobře jsme kombinovali a soupeře nepustili do žádné vážnější šance. Prostě, zápas se nám povedl,“ glosoval Michal Bílek prestižní klání na Hané, po němž jeho tým sklízel aplaus na otevřené scéně. Za zaslouženou výhru, za fotbal, který předváděl.

Foto: Milan Malíček, Právo

Vladimír Darida (vlevo) gratuluje Davidu Lafatovi ke gólu.

Článek

Přitom i Bílkovi se samo sebou muselo ulevit, protože nejistoty a dohadů kolem jeho dalšího působení u reprezentace se v posledních dnech a týdnech vznášelo víc než dost.

Byl to úspěšný rok, kvitoval kouč

„Ale já byl pod tlakem před každým utkáním, v němž jsem národní tým vedl, takže žádný kámen mně ze srdce nespadl. Jsem prostě spokojen, že jsme střetnutí zvládli a rok 2012 úspěšně zakončili. Mimochodem, úspěšný rok 2012," shrnoval trenér své pocity.

Uvnitř určitě příjemné, ale navenek nevyjevené. A to přesto, že výkon jeho týmu, stejně jako zařazení nováčků a jejich účinkování na olomouckém trávníku, pro něho představoval v panující atmosféře plusové body.

„Bylo to vystoupení, které mně určitě neublíží. To je jednoznačné," reagoval Bílek na dotaz, zda mu jasně se odvíjející průběh konfrontace se Slováky korunovaný třemi góly pomohl upevnit jeho pozici.

Přátelák se nedá s kvalifikací srovnávat

Nepřipustil ani, že v reprezentaci dosud opomíjený jablonecký střelec David Lafata, jenž se dvěma rychlými trefami o jednoznačný průběh zasloužil, měl dostávat víc příležitostí.

„Kvalifikační zápasy jsou o něčem jiném než přípravná utkání. Podal výkon, jaký si od hrotového útočníka představujeme. Dvakrát se střelecky prosadil, pracoval pro tým, hrál přesně to, co potřebujeme," glosoval výbornou partii, kterou ligový šutér odehrál. „Ostatně, kdyby v kvalifikaci nastupoval, dostával bych otázku, proč nehrál Pekhart."

Výkony nováčků si ovšem Bílek pochvaloval. „Všichni si řekli o to, abychom o nich výrazně uvažovali. Krejčí, Dočkal, Ordoš - co nováček, ten prostě zápas zvládl velmi dobře. Nebyl hráč, k němuž bych měl připomínky," pravil Bílek a upozornil, že klíčem k výhře bylo i to, že jeho svěřenci velice dobře pokryli klíčové hráče soupeře Hamšíka, Saparu a Škocha.

Griga: Přístup jako k pouťáku

Zatímco Bílek své pocity umně skrýval, jeho někdejší spoluhráč sedící nyní na lavičce slovenské reprezentace Stanislav Griga otvíral stavidla svému zklamání dokořán. Aby ne, když jeho tým propadl na celé čáře. A ani Grigova útěcha, že by Češi v Olomouci převálcovali daleko lepšího soupeře, než byl jeho výběr, Slováky nemohla utěšit.

„Zatímco Češi přistoupili k zápasu jako k prestižnímu derby a všechny souboje dohrávali, my ho brali jako pouťák. Přitom takováto utkání se vyhrávají srdcem," nešetřil Griga své svěřence „Chyběla nám kvalita. Nejen kvůli absenci klíčových reprezentantů, ale i přístupu našich hráčů.

„Zatímco v české reprezentaci nebylo znát, že jí nějací hráči chybí, protože na hřišti nebylo znát, zda je tam Rezek nebo Krejčí, u nás to bylo patrné. Hlavně Škrťel nám moc chyběl. Na trávníku i v kabině," rozpovídal se slovenský trenér a na rovinu přiznával: „Češi prostě mají daleko větší a širší výběr kvalitních fotbalistů než my."

Reklama

Související témata: