Článek
Zároveň hned dodal, že sám svoji situaci neovlivní. „V přípravě jsem dělal maximum, abych byl schopen kdykoliv nastoupit. Do konce srpna musí být jasno, pak se přestupové okno zavře. Trenér Lazia Vladimir Petkovič mi řekl, že bude rád, když zůstanu, ale bránit v odchodu mi také nebude. Jenže on to také neovlivní. Záleží na vedení Lazia, s nímž jedná můj agent. Sám se tím nijak netrápím. Tahle situace se opakuje prakticky každý rok,“ konstatoval už nevzrušeně Kozák.
Šest miliónů euro je moc
Jako jednu z překážek k odchodu vidí vysokou cenu, kterou na něj vedení Lazia nasadilo. Pohybuje se na hranici šesti miliónů euro (asi 150 mil. korun). „Pro mnohé italské kluby je to hodně, těžko ty peníze vydají. Ale moc peněz to je v dnešní době i pro zahraniční kluby,“ povzdechl si.
V Evropské lize přitom nastřílel osm branek... „V Itálii to moc neplatí, v zahraničí si toho všímají víc. V Serii A jsem toho moc neodkopal, střídal jsem. Možná to kouč považoval za šanci, kterou mi dal, a já ji v jeho očích nevyužil. To nevím, o tom jsme se nebavili,“ krčil Kozák rameny.
Ve variantu, že by zůstal v Laziu, moc nevěří. „To by o mne musel trenér moc žádat, ale do nějaké diskuse s vedením nepůjde. Vůbec na Laziu nelpím, ani na Římu nebo Itálii. Na druhou stranu, kdyby to bylo smysluplné, šel bych třeba i do druhé ligy. Pokud bych tam hrál pravidelně, bral bych to jako odraz vzhůru. Fakt půjdu kamkoliv, hlavně chci hrát. Sedět na lavičce mě nebaví, i když to pochopitelně respektuji. Líbila by se mi samozřejmě anglická Premier League nebo německá bundesliga, ale záleží na vedení Lazia, jak se rozhodne. Věřím, že si sedneme a budeme hledat optimální řešení pro všechny strany.
S Klosem na pokoji
Kozák je na podobnou situaci zvyklý, ale mrzí ho každý den čekání. „V Itálii jsem pátým rokem a je to skoro pořád stejné. V přestupním termínu se o mně mluví, co a jak dál. Samozřejmě je ideální absolvovat v novém klubu přípravu, jsem si vědom, že čím později přestoupím, tím obtížněji budu bojovat o sestavu, ale věřím si,“ zdůraznil.
Lazio má čtyři útočníky, mezi nimiž je jasnou jedničkou německý veterán Miroslav Klose. „On je nad námi, má výsostné postavení jasné jedničky. Máme spolu ale velmi kamarádský vztah. Když se mi něco nepovede, naprosto kamarádsky mi poradí, není to žádný náfuka. Třeba na soustředění jsme bydleli spolu a byla legrace. Narodil se v Polsku, já v Opavě, tedy kousek od polských hranic. Máme podobnou mentalitu, takže jsme si padli do oka hned po jeho příchodu. Nejprve jsme spolu mluvili polsky, teď už italsky, což mi jde lépe než polština,“ říkal Kozák uznale o nejlepším německém reprezentačním kanonýrovi.
Před středečním duelem s Maďarskem ho potěšila informace, že by měl v útoku nastoupit vedle Matěje Vydry. „On je menší postavy, štíhlý, vyloženě technický a také rychlostní typ, já spíš do šestnáctky. Nikdy jsme spolu nehráli, takže nemohu stoprocentně říct, že to bude ideální, ale mohlo by to fungovat a já se na Matěje těším,“ pravil s úsměvem urostlý kanonýr Libor Kozák.
