Článek
Stále existuje minimální šance, že byste mohli do baráže proklouznout. Zkoumal jste ji?
Moc ne, protože je opravdu minimální a je v ní strašné množství kombinací, které vůbec nemůžeme ovlivnit. My musíme hlavně vyhrát v pátek na Maltě a v úterý v Bulharsku, dál je to na Pánubohu. Upřímně, spíš tomu nevěřím, než věřím. Ale bylo by hezké, kdyby to vyšlo... Něco jako výhra v loterii.
Je těžké přijet na sraz reprezentace svědomím, že už svým způsobem o nic nejde?
Samozřejmě to je jiné a rozhodně ne příjemné. Trochu to připomíná sraz před přátelským zápasem. Nejsme pod tlakem, na který jsme byli zvyklí. Pořád to je ale kvalifikace. Zápasy na Maltě a v Bulharsku musíme zvládnout už kvůli nasazení do příští kvalifikace o mistrovství Evropy.
Jak obtížné je motivovat se na soupeře, jako je Malta nebo Bulharsko?
Není to jednoduché, ale jsme profesionálové. Mám raději zápasy, v nichž je motivace tak říkajíc automatická. Když nechytíte začátek duelu, dostanete gól, obtížně se do utkání vracíte. Není to tak, že lusknete prsty a začnete soupeře válcovat. Kolikrát už se do hry nedostanete a uděláte další chyby... Raději bych hrál dvakrát s Bulhary než jednou s Maltou a ještě raději dvakrát s Italy než s Bulharskem. Navíc Malta je hrozně nepříjemný soupeř, těžké to tam měli Italové i Dánové. Českému týmu se tam statisticky taky moc nedaří.
V čem může být maltský trpaslík tak nepříjemný?
Fotbal se hodně vyrovnává. Dřív tyhle týmy jen bránily, dnes už jsou nebezpeční i dopředu. Projevuje se kvalita trenérů a s ní roste kvalita hráčů. Musíme hrát ofenzivně, kontrolovat balón, ale nemůžeme bezhlavě útočit.
V Sofii bude hořet tráva, pokud domácím ještě půjde o postup...
Bude záležet na tom, jak se situace ve skupině vyvine po pátečních zápasech. Bulhaři musí vyhrát v Arménii. Oni budou pod větším tlakem než my. Když jim půjde o postup, fanoušci v Sofii vytvoří peklo, ale to já mám rád.
Když se vrátíte k celé zpackané kvalifikaci o Brazílii, dá se z ní vzít něco pozitivního?
Vyhrávat! My jsme ztratili hrozně moc bodů doma. Měli jsme těžkou skupinu. Itálie byla výš, což potvrdila. Vyrovnané zápasy rozhodla jejich kvalita. S Dány, Bulhary a černým koněm skupiny z Arménií, jsme byli vyrovnaní, ale my jsme propadli výsledkově v domácích zápasech. Ty jsme měli vyhrát, ve všech jsme měli šance, včetně Itálie. Ve vyrovnaných utkáních dneska rozhodují sebemenší maličkosti a ty jsme nezvládli.
S kým se vám v reprezentaci hraje ve stoperské dvojici lépe?
Je mi to jedno. S Michalem Kadlecem jsem toho odehrál víc, Mára Suchý je ale velice kvalitní stoper, takového bych si vzal do týmu. Na něm není znát nervozita ani nerozehranost, když delší čas není v klubu v základní sestavě. V něm je velká budoucnost reprezentace.
Co pro mužstvo znamená Tomáš Rosický?
Je to náš klíčový hráč, který v mnoha zápasech dělá rozdíl mezi týmy. Jeden příklad. Když se zranil v Itálii, ztratili jsme střed hřiště a nakonec prohráli. Rosa umí s míčem úžasné věci, což ale vědí i v Arsenalu. Pořád ho strašně moc potřebujeme, protože borec, který by ho plně nahradil, tu zatím není.
Řekl jste, že v pikonaději na postup moc nevěříte. Neláká vás se podívat na šampionát alespoň jako divák?
Manželka mi to dokonce už povolila. Chtěli bychom jet s Kájou Kiselem a ještě jedním kamarádem alespoň na sedm dní, na dva zápasy. Vím, že by to bylo takové sebetrýznění, dívat se jen z tribuny, ale rád bych u toho byl. Uvidíme, jestli se to povede.
Vy jste přišel potřetí o možnost zahrát si na světovém šampionátu. Myslíte na čtvrtou šanci? Bylo by vám čtyřiatřicet...
Ve fotbale těžko můžete plánovat rok dopředu, natož čtyři... Stát se ale může všechno. Zažil jsem atmosféru šampionátu v Německu v roce 2006. Absolvoval jsem závěrečnou přípravu, pak se uzdravil Milan Baroš a byl dopsán na soupisku. Mně trenér Brückner nabídl, že mohu zůstat. Bylo to v době mé dovolené, ale nabídku jsem přijal. Bylo to úžasné, i když tomu chyběla ta možnost, že si zahraji. Když si vezmu, že teď se bude hrát ve fotbalu zaslíbené Brazílii, o to víc vyřazení bolí a bolet bude dlouho. Nejvíc až šampionát začne.
Řekněme, že budete zdravotně v pořádku a ve formě. Spojujete svoje další účinkování v reprezentaci s novým trenérem?
V reprezentaci chci pokračovat. Cítím se výborně. Bude ale záležet na novém trenérovi, jestli o mne projeví zájem. Třeba řekne, že chce stavět na mladých, vybudovat úplně nový tým a nás starší už chtít nebude. Nezbyde, než to respektovat.
Bavíte se o tom, kdo by mohl reprezentaci převzít?
Samozřejmě to probíráme. Padají různá jména. Nejčastěji Pavel Vrba, znám ho z mládežnických reprezentací. Je to kouč, který má autoritu a výsledky, vyznává ofenzivní fotbal. Ale prý nepůjde z Plzně... Podstatné je, že hráči nového kouče vybírat nebudou.