Rubriky:

Reprezentace

Podle Brücknera se osvědčilo, že Češi soupeře nepodcenili

30. března 2005 20:40 - PRAHA

Pocit z dobře odvedené práce měl trenér české fotbalové reprezentace Karel Brückner po zápasu kvalifikace mistrovství světa na hřišti outsidera z Andorry. Jeho svěřenci si ale po utkání, které skončilo jejich jistou čtyřbrankovou výhrou, stěžovali, že soupeř hrál zákeřně a celý zápas létaly po trávníku nadávky nejhrubšího zrna.

 

PRÁVO/Václav Jirsa

Podle Brücknera se zápas vyvíjel, jak se dalo očekávat. "Na zápas jsme se poctivě připravili a na hřišti byla naše poctivost zaslouženě odměněna. Do prvního gólu to ale nebylo nic jednoduchého, pak už zbyl i prostor na kombinaci," pochvaloval si na tiskové konferenci, která se stejně jako den před zápasem odehrála mezi posilovacími stroji.

Zápas byl podle něho v mnohém specifický, další takový jen tak národní tým podle jeho soudu nezažije. "Domácí mají opravdu neobvyklý styl: snaží se přihrát fauly, z nichž pak těží dlouhé nákopy, a hledají maximální prostoje včetně pomalého podávání míčů," popsal kouč, jaké nástrahy museli jeho svěřenci překonat.

Fotbalisté si stěžovali na zákeřnosti a hrubost

Fotbalisté vezou nakonec vysokou výhru, ale z útrob šaten nevycházeli příliš rozesmátí. Rozladila je prý soupeřova zákeřná hra a hrubost. "V tom byl obrovský rozdíl proti Finům. Ti nám také nakopali, ale všechno byly férové souboje z očí do očí. Ale tady? Hned v úvodu jsem dostal šlapák do prsou, pak přišla rána do hlavy zezadu, byla to hrůza. Každý odvážíme tolik kopanců, co jindy nemáme za několik zápasů. Jsme okopaný jako brambory," bědoval autor čtvrté branky Tomáš Rosický.

Právě soupeřova hra motivovala české hráče nejvíc. Vratislav Lokvenc přiznal, že provokace andorských hráčů neznaly mezí. "Od první do poslední minuty to byly nejsprostší španělské výrazy. Já je dobře znám od některých španělsky a portugalsky mluvících hráčů v Německu a raději nechtějte, abych je opakoval. To by asi novinový papír nesnesl," kroutil autor třetí branky hlavou nad nesportovním chováním domácích amatérů.

Rakouský sudí Messner prý dobře věděl, jaké zbraně soupeř vytasil. "Od první chvíle bylo zřejmé, že jim rozumí - vždyť i obě karty jim dal za sprosté výrazy. A pořád nás upozorňoval, ať se nenecháme vyprovokovat," popisoval Lokvenc neobvyklou konverzaci z trávníku.

Domácí Čechům sprostě nadávali

I jeho spoluhráči vulgarity soupeře potvrzovali a ze všeho nejvíce si přáli, aby se sem nemuseli už nikdy vracet. "Pro turisty to je možná fajn místo, ale fotbal se tu moc hrát nedá. Je dobře, že už letíme pryč," řekl Štěpán Vachoušek, který svou roli splnil bezezbytku: na jednu branku přihrál a penalta před Rosického gólem se pískala po faulu na něj.

Ještě aktivnější byl Milan Baroš, který ale jako první opustil po hodině hřiště. "Znovu mě začal tahat ten lýtkový sval," prozradil důvod časné změny. V tu dobu už ale měl splněno, stačil vstřelit i jeden gól. "Ale nebylo to vůbec lehké, trávník byl hrbolatý jak někde na vsi a soupeř opravdu nechutně provokoval," připomněl největší zbraně, které protivník vytasil.

Čech tak slabého soupeře ještě nepotkal

"Ještě že nás přijeli povzbudit fanoušci, musíme jim poděkovat za podporu," vzkázal do hlediště Marek Jankulovski, který si prý oddechl, když proměnil penaltu. V reprezentaci ji totiž naposledy v přípravném duelu v Mladé Boleslavi zahodil. "Ale na to jsem už nemyslel, v Udine jsem letos už proměnil tři," připomněl svou bilanci v italské lize.

Brankář Petr Čech chytal za národní tým potřicáté, ale tak slabého soupeře prý ještě nepotkal. Dokonce zažil před přestávkou nebývalou situaci, protože házel aut. "To se povede normálně tak jednou za sezonu, ale letos jsem už jednou házel i v Anglii," zalovil v paměti jeden z osmi hráčů, kteří se vydali hned po utkání z barcelonského letiště do svých přechodných domovů v zahraničí. Spolu s ním do Prahy dnes v noci nepřiletí ani další hráči z anglické, německé a italské ligy.

ČTK, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Reprezentace