Článek
Dlouho jste se zpěčoval, ba dokonce i zapřísahal, že se už na fotbalovou scénu nevrátíte, najednou jste ale zpátky. A dokonce jako poradce, konzultant a třeba i oponent reprezentačního trenéra...
Také jsem se to dozvěděl.
Nechcete snad tvrdit, že vaše spolupráce s Pavlem Vrbou je pořád ještě ve stadiu úvah a jednání?
Ne, to ne. Domluvili jsme se, že se na spolupráci domluvíme.
To bylo zřejmé už v prosinci po Vrbově inauguraci. Následná společná vystupování na moravských divadelních jevištích, které jste absolvovali v Olomouci i třeba Týnci, vaši budoucí spolupráci zřejmě zpečetila.
Poznali jsme se při nich ještě víc. Poznali svou filosofii, názory na fotbal, cesty, kudy se ubírá.
A přitom jste si plácli...
Zatím jsme se domlouvali jen obecně na jisté formě spolupráce, která není ještě úplně ujasněna. Až na konec ledna jsme naplánovali setkání, jehož se zúčastní i nový reprezentační manažer Dušan Fitzel. Tam si řekneme víc a všechno oficiálně stvrdíme.
Tam si také ujasníte, zda budete spíše Vrbovým poradcem a konzultantem, nebo oponentem?
To teprve probereme. Nemíním ale svou roli u reprezentace nějak zveličovat, půjde skutečně jen o jistou formu servisu, takže bych z Brücknerova příchodu k národnímu mužstvu nedělal rozhodně žádnou vědu.
Určitě ale nepopřete, že vám během uplynulých let, kdy jste se stáhl do ústraní, fotbal scházel...
Já se fotbalem bavil a pořád bavím. I na přednáškách, které jsem měl, besedách, jež jsem absolvoval, radách a poradách, které jsem poskytoval. Teď už to ovšem bude něco víc než zábava.
Při prosincové autogramiádě knížky Martina Vaniaka u vás v Olomouci jste se nechal slyšet, že i manželka vám funkci poradce odsouhlasila, neboť jde o roli, jež vám maximálně vyhovuje. Takže i souhlas rodiny jste dostal a nic vám nebrání se do práce vrhnout s novým entuziasmem.
Ale to ano, i když o rodinných věcech bych se teď nerad šířil. Trenér Vrba o jistých mých handicapech ví.
On ví pochopitelně i o tom, jak velkým hříchem by bylo nezužitkovat všechny zkušenosti, jež jste za léta trenérského působení nastřádal. V klubech, stejně jako u reprezentace...
Asi by to skutečně byl hřích. Vždyť jsem šest let vedl áčko, stejnou dobu jedenadvacítku, čtyři roky jsem navíc působil u národního týmu s Pepou Chovancem. Proč tedy zkušenosti nezužitkovat? Tedy, jestli se ještě dají použít.
Jak velkou roli sehrálo při Vrbově přesvědčování a snaze získat vás pro spolupráci, že jste naladěni na obdobnou fotbalovou vlnu, sdílíte podobnou filosofii a názory a jste oba z Hané, jak o tom ostatně trenér mluvil poté, co se národního celku ujal?
Možná to roli sehrálo, když o tom Pavel Vrba sám mluvil. Ale že by reprezentaci měli vést jen Hanáci, to snad ne... Jen se podívejte na trenérské ansámbly některých klubů - hlavní trenér je z Chile, asistent z Kamerunu, masér je Ind. Fotbal už je natolik globalizovaný, že podobné vazby nehrají roli. Podstatnější jsou vztahy uvnitř týmu. Důležité je, aby fungovala komunikace, společná filosofie, myšlení.
I proto budete jezdit na reprezentační srazy, pokud vám to okolnosti a čas dovolí? Scházela vám hodně soustředění, kontakt s mužstvem, setkání a styk s hráči?
Chybělo, nepopírám. Byl jsem na ně za léta naučený a navyklý. Teď už jsem ale v jiném biologickém režimu, takže jsem byl srozuměný, že podobné akce jdou už mimo mě. Ty, co případně přijdou, budou proto spíše výjimkou.
Určitě se do nich zase ponoříte. Při srazech, hlavně však při studiu videokazet, hry soupeřů, vlastního mančaftu. Budete úřadovat doma, nebo zase zvolíte dislokované pracoviště na olomouckém stadiónu, jako v dobách, kdy jste reprezentaci sám vedl?
Ale já budu mít skutečně tak malou roli, že nepotřebuji žádné detašované pracoviště, natož pak „PR" oddělení, tiskové mluvčí kolem sebe. Navíc je naše budoucí spolupráce s Pavlem Vrbou ještě tak živá a blíže nespecifikovaná, že nemá smyslu se tímto směrem ubírat.
Neříkejte ale, že už nemáte videa ze zápasů Norů, s nimiž se česká reprezentace utká jako s prvním soupeřem v letošním roce? Že je nestudujete, hru soupeře neanalyzujete, nedáváte dohromady své poznatky?
Ale přece mě znáte - já se vždy v první řadě zajímal o své vlastní mužstvo a jeho hru. Z toho jsem vycházel, protože to se mně po celá léta osvědčovalo.
Takže nikoli soupeř, ale česká reprezentace? To bude váš úkol?
Možností je spousta a samo sebou se odvíjí od hry vlastního mužstva, stejně jako soupeře. Nejprve ze všeho si prohlédnu a prostuduji zápasy české reprezentace v uplynulých letech, detailně se podívám na jednotlivé hráče, vezmu si na pomoc i videozáznamy jejich hry a výkonů v klubech. Opakovaně. Nesčetněkrát. Ale o tom všem se budeme s Pavlem Vrbou bavit až koncem ledna, protože spolupráce se nabízí různorodá a ve všech myslitelných oblastech.
