Článek
Fanoušci Sparty se radují ze zisku Poháru České pošty.
Podařilo se vám se začátkem reprezentačního srazu před zápasem ve Finsku vytěsnit z hlavy neúspěšné pohárové finále? Nebo vás ztracený duel pořád straší?
Prohra hodně bolí. Byli jsme pár vteřin od poháru, ale triumf nám utekl mezi prsty v dlouhém penaltovém rozstřelu.
Penalty se zdají být pro Plzeň v letošním ročníku prokleté. Čím si vysvětlujete, že úspěšnost není tak vysoká?
No, v Edenu jsme jich ve finále proměnili docela dost, ale na Spartu to nestačilo. Těžší než penaltu dobře kopnout je psychická stránka. Sparťané vše ustáli, byli silnější. Celkově kopeme pokutových kopů hodně, protože se tlačíme do pokutového území a jsme v něm dostatečně agresivní. Ale s proměňováním je to zlé.
Zkoušeli jste pokutové kopy před finále? Jak se dařily penalty v přípravě?
Na tréninku je hrdina každý. Tam pošlou míč pod víko všichni.
Z plzeňského pohledu rozhodující penaltu neproměnil Milan Petržela, který navíc zahrál rukou ve třetí minutě nastavení, a z následné penalty Sparta smazala jednobrankové manko. Jak vlastně probíhala volba dalších hráčů po prvních pěti exekutorech?
Vybírali jsme postupně z možných variant. Až pozdě nás napadlo, že mohl kopat brankář Kozáčik. Ale třeba by rovněž neproměnil. Milan celý rozstřel probrečel, klepal se k tomu zimou. Pavel Horváth se ho snažil povzbudit, ale okamžik z poslední minuty zápasu byl v Milanovi hodně hluboko. Byl pak zdrcený. Odehrál přitom velmi dobrý zápas.
Po finále Petržela ronil slzy. Bylo těžké jej utěšit?
Pochopitelně jsme se snažili ho podpořit. Ale já bych ve stejné situaci brečel také. Nejde o slabost. Občas brečí radostí z titulu či postupu do Ligy mistrů, teď z prohraného finále.
Jde pro Plzeň o hodně bolestivý okamžik v závěru sezóny?
V zápase jsme si napravili renomé. Byli jsme lepší, hlavně v druhé půli. Stejným způsobem jako ve finále poháru jsme měli hrát celou sezónu, ale je jasné, že žádná kdyby neplatí.
Se Spartou jste hráli v letošní sezóně třikrát. Doma jste remizovali 0:0, na Letné v druhé ligové konfrontaci vyhrála Sparta 1:0, ve finále poháru slavila triumf v penaltovém rozstřelu. Proč se vám proti novému šampiónovi nedařilo?
Na Spartě šlo z naší strany vyloženě o špatné utkání, v němž jsme byli sedmdesát minut horší. Sparta nás tehdy přehrála, slavila zaslouženě vítězství. Ve finále poháru jsme byli lepší, měli jsme dvě obrovské šance vedle gólu. V podání Kovaříka a Koláře šlo o tisíciprocentní příležitosti. Zatímco Sparta neměla žádnou tutovku. Herně jsme byli lepší. To je povzbuzující. Ale ztráta poháru samozřejmě hodně mrzí.
Dobírali si vás hráči Sparty při nedělním reprezentačním srazu hodně?
Atmosféra mezi námi je trošku jiná. Jde o nekonečný boj, který se už mimo hřiště stává trošku únavným. Každý si dává pozor, co řekne do novin. Situace už není tak vyhrocená jako dříve.
Vy jste byl při finále opět terčem pískotu fanoušků letenského klubu. Vnímal jste jejich projevy?
Už jsem si zvyknul. Mrzelo by mě, kdyby příznivci Sparty nepískali v okamžiku, kdy jsem u balónu. Ale v sobotu jsem byl číslo dvě, předstihl mě předseda fotbalové asociace Pelta.
Jste rád, že už ve středu absolvujete utkání v dresu reprezentace proti Finsku, a tudíž není moc času si v hlavě přehrávat neúspěšné domácí pohárové finále?
Pochopitelně. Uděláme vše pro úspěch. Velmi dobře si přitom uvědomuji, že nepůjde o nic snadného, protože soupeř má hodně dobré hráče. Jejich silový fotbal nám navíc úplně nesedí. A ke všemu v našem týmu je mnoho nových tváří. Věřím však, že blamáž v podobě prohry z posledního vzájemného zápasu se opakovat nebude.
