Článek
„První tři měsíce byly hodně těžké. Musel jsem si zvykat na odlišnou mentalitu, která je ve srovnání s Německem skutečně hodně rozdílná. Moc jsem netušil, co čekat. Zařizoval jsem spoustu věcí, zvykal si na nový klub. Musel jsem projevit velkou trpělivost. Z pohledu herní vytíženosti jsem si začátek představoval rozhodně jinak, ale na jaře jsem příležitost přeci jen dostával, a tak se moje nálada zvedla," vypravuje Kadlec.
Vydatně k obratu v rozpoložení přispěl fakt, že s Fenerbahce slavil titul. „Prezident hned vyhlásil, že devatenáctý titul je super, ale teď máme stejně jako Galatasaray, takže úkol pro další ročník je být mistrem podvacáté. Chci být součástí historie klubu, takže utíkat rozhodně nebudu. Zvláště, když moje pozice byla lepší a lepší," vykládal rodák z Vyškova.
Namlsaly jej i mistrovské oslavy. „Představte si hlavní ulici v centru města plnou luxusních obchodu, kterou zaplní milión lidí. Pět kilometrů jsme v autobuse zdolávali pět a půl hodiny. Všude hlava na hlavě, ženské, chlapi i děti. Prostě všichni. Až jsem měl obavy, aby nedošlo k nějakému neštěstí," přiznával Kadlec.
Fanoušci? 25 miliónů!
Zápal fanoušků ke svému klubu jej uchvátil. „Podle statistik má klub pětadvacet milionů příznivců. A je to znát. Přijedeme ve dvě noci ze zápasu a v tréninkovém centru čekají stovky lidí, zpívají chorály, hoří bengálské ohně. Atmosféra na stadiónu je elektrizující. Člověka neuvěřitelně nabudí," lebedil si Kadlec.
Zažil však i odvrácenou tvář tureckého bláznění. „V Trabzonsporu létali na hřiště mince, dýmovnice a dokonce i kámen větší než moje ruka. Fanoušci hulákali tak, že jsem neslyšel metr vzdáleného spoluhráče. Strašný hukot. Mezi kluby panuje historicky nějaké nepřátelství. Stadión jsme opouštěli v obrněných transportérech policistů s neprůstřelnými skly," vzpomíná Kadlec.
„Ani jsem neměl strach. Ale byl jsem pořád připravený vyrazit do šatny, kdyby sudí zápas ukončil. Už to bylo za hranou. Ale jinak jsou příznivci skutečně fantastičtí. Přišel jsem třeba do banky a její majitel, jeden z nejbohatších lidí Turecka, přišel s šálou Fenerbahce kolem krku a prosil mě o fotku," dokládá Kadlec, že ač nebyl klíčovým mužem sestavy, těšil se i on obrovské pozornosti.
