Rubriky:

Reprezentace

Rosický: Čím dřív dáme první gól, tím lépe pro nás i diváky

4. června 2005 13:23 - LIBEREC

Českou fotbalovou reprezentaci čeká v sobotu kvalifikační utkání o postup na MS s Andorrou. Tomáš Rosický v rozhovoru pro deník Právo hovoři nejen o nadcházejících duelech kvalifikace, ale i o svém působení v Bundeslize.

 

PRÁVO/Lukáš Táborský

Bundesliga skončila už téměř před čtrnácti dny. Do srazu reprezentace jste jen odpočíval, nebo jste někde trénoval?

Hlavně jsem odpočíval. Několikrát jsem si byl zaběhat, abych úplně nevypadl z rytmu, ale s žádným klubem jsem se na trénování nedomluvil. Těch pár dní do srazu jsem si vystačil sám.

Sezóna z pohledu Borussie byla jako na houpačce. Katastrofální podzim a pád téměř na sestupové příčky a pak skvělé jaro s útokem na pohárovou Evropu. Zažil jste něco podobného?

Takhle rozdílné dvě části sezóny určitě ne. Podzim byl skutečně strašný, ale podepsala se na něm i situace v klubu a kolem něho. Nejistota, co s Borussií a s nám bude, se projevila na psychice, a tím i na výkonech. Poté, kdy se věřitelé a majitelé dohodli na postupu a způsobu moření dluhů, se klima úžasně změnilo. Jaro bylo fantastické. Hráli jsme výborně, s výjimkou porážek od Stuttgartu a Bayernu se dá říct, že jsme všechna utkání zvládli. Porazili jsme i týmy ze špičky. Kdyby se počítala jen jarní tabulka, skončili jsme v bundeslize druzí a hráli Ligu mistrů. V součtu celé sezóny z toho bylo sedmé místo, krůček od Poháru UEFA. Vybojovali jsme alespoň účast v Intertoto cupu. Z něho se pokusíme dostat znovu do Poháru UEFA. Mužstvo na to má.

Zlom byl skutečně jen v dohodě majitelů s věřiteli?

Pochopitelně to bylo více okolností, ale tento fakt z nich byl opravdu nejdůležitější. Když nevíte, co s vámi vlastně bude, jestli vám ráno neřeknou, že si máte vzít v šatně ze skříňky osobní věci a už sem nechodit, nedá se to hodit za hlavu. Můžete být stoprocentní profesionál, ale tohle z hlavy nedostanete. Když pak znovu dostanete jistotu, že nic z toho, o čem jsem hovořil, nehrozí, je to jako živá voda. Určitě bylo také velmi důležité, že situaci pochopili fanoušci. Byl jsem s nimi na setkání a poslouchat jejich kritiku není nic příjemného. Hodně se na nás zlobili, stejně jako i na vedení. Ale podrželi nás, Borussia má fantastické fanoušky.

Vy jste část sezóny promarodil, jak se na ni díváte ze svého pohledu?

Nebylo to až tak hrozné. Nejprve mi vyndali tyčku ze zlomené ruky, která mi hodně vadila, i když jsem to v rozhovorech nepřiznával. Pořád to bylo cizí těleso. Byl jsem také jednou nemocný a dva zápasy jsem nehrál kvůli nataženému svalu. Víc se o tom napsalo, než že by se mnou bylo tak moc zle. Sezónu dělím na dvě části. Katastrofální podzim, kdy ani moje výkony nebyly nijak oslnivé, a skvělé jaro, kdy se i mně dařilo na trávníku mnohem víc. Borussia bude zřejmě muset nějaké hráče prodat. Vy patříte k jejím nejcennějším klenotům... Nevím, jestli zrovna klenotům, ale asi patřím k těm, za které by mohla dostat nejvíc. Moc nás tam už takových není, takže neočekávám nějaký velký výprodej. Proč by měli třeba prodávat Honzu Kollera, kterému je dvaatřicet let a dostali by za něj třeba jen tři nebo čtyři milióny eur. To je nevytrhne a raději si ho nechají, protože může pro klub jako kanonýr odvést ještě cenné služby. Sám také nejsem v pozici, kdy bych musel odejít za každou cenu. Dortmund je pořád kvalitní bundesligový klub a já se tu cítím dobře. Pokud se mužstvo udrží a vhodně doplní, tím nemyslím zrovna nějaké drahé nákupy, můžeme hrát v pohodě o evropské poháry.

Takže zůstanete, nebo odejdete?

To se uvidí a v tuto chvíli to není na mně, jednání vede můj manažer Pavel Paska. Odejít nemusím, ale pokud by se našel zájemce, který za mne hodně zaplatí a podmínky pro mne by byly také dobré, tak bych asi odešel. Určitě to z mé strany nebude jen o penězích. Velký důraz budu klást na sportovní hledisko, abych jen nebyl v kádru kvalitního klubu, ale hrál pravidelně. V tomto duchu jsme mluvili i s vedením Borussie a ani šéfové klubu nemají tendenci mě za každou cenu prodat.

Přejděme k reprezentaci. Teď vás čekají dva zápasy s outsidery. Šest bodů berou fanoušci jako povinnost. Jeví se vám to také tak jednoduše?

Hrajeme doma a pochopitelně chceme oba zápasy vyhrát. Jestliže je naším cílem postup na mistrovství světa, pak těch šest bodů, o nichž mluvíte, je skutečně povinností. Ale není to až tak jednoduché, že by už teď byly Andorra i Makedonie poražené. Jsou to nepříjemní soupeři. Mužstvo z Andorry se postaví na vlastní šestnáctku a bude odkopávat míče a pokoušet se o brejky. Makedonci na rozdíl od nich fotbal umějí, ale ty musíme také přehrát fotbalovostí. Ti se tolik nezakopou na vlastní šestnáctce. Navíc nejsou ani tolik zákeřní.

Myslíte, že to bude hodně o prvním gólu?

Dá se to tak říct, i když domácí zápas s Finskem nám tuhle teorii vyvrátil. Jenže Finové jsou fotbalově výš a v našem případě to byla spíš výjimka. My takové zápasy už nepouštíme. Čím dřív ho Andoře a Makedonii dáme, tím lépe pro nás i pro diváky.

Budou v obraně hodně chybět Bolf s Jankulovským?

Oba hrají v základu, takže ztráta to je. Tohle mužstvo už několikrát předvedlo, že se umí se ztrátami vypořádat. Jankulovski i Bolf by měli na podzim být v pořádku. Tato dvě utkání bez nich prostě musíme zvládnout. Navíc by neměla být tolik o hře obrany a jejím zatížení.

Je těžší se motivovat na Andorru nebo na Nizozemsko?

To je nesrovnatelné! Na Nizozemsko se nemusíte nijak motivovat, to je ve vás. U Andorry víme, že ji nesmíme podcenit, a musíme se hecnout, abychom jí nastříleli nějaké góly. Už v Andoře jsme do toho šli naplno. Každý ví, že ztráta z takových utkání může znamenat konec postupových nadějí.

To byste mohli přidat něco i pro diváky...

Žádnou exhibici nečekejte. Budeme hrát v první řadě na vítězství. Když povedeme třeba o tři branky, budeme pochopitelně klidnější a uvolněnější, pak je možné, že se budeme snažit nastřílet co nejvíc gólů, a tím i něco navíc nabídnout divákům. Věřím, že jich přijde co nejvíc, i když se nejedná o atraktivní soupeře.

Vyjděme z toho, že povinných šest bodů získáte. Co budou znamenat z pohledu podzimního těžkého finiše?

Z pohledu podzimu je těchto šest bodů povinných, to beru, protože nám zajistí dobrou výchozí pozici. Jak dobrou, to ukážou i zbývající jarní zápasy našich soupeřů ve skupině. Podle mne se ale bude hrát o přímý postup i baráž do posledního zápasu. Pro nás jím bude duel ve Finsku. Z podzimních utkání nelze podcenit ani jediné včetně Arménie doma. Roli bude hrát každý bod, takže ideální by bylo vyhrát v Rumunsku, doma porazit Nizozemsko a postup potvrdit nejlépe vítězstvím ve Finsku. Může se stát, že Nizozemci něco ztratí, mohou si brát navzájem body s Rumuny a Finy, čím víc, tím lépe. Samozřejmě za předpokladu, že my všechno doma vyhrajeme a budeme vozit body z venku. Podzim bude skutečným finále kvalifikace a my musíme udělat všechno pro to, abychom z něho nějakou zbytečnou ztrátou nevypadli a naopak mohli k poslednímu zápasu jet s tím, že vše máme ve svých rukou.

Karel Felt , Právo

Zrušit